Zdraví

Kolik dostanete na nemocenské, když vás skolí chřipka

Za dva týdny nemoci dostane zaměstnanec s hrubou mzdou 35 000 Kč od zaměstnavatele náhradu mzdy asi 8 700 Kč. Při mzdě 25 000 Kč je to zhruba 6 200 Kč, při 60 000 Kč asi 14 050 Kč. Prvních 14 dní platí zaměstnavatel 60 % redukovaného výdělku, od 15. dne přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení.

Náhrada odpovídá zhruba polovině hrubé mzdy za stejné pracovní dny. Kdo leží s chřipkou celý týden, přijde v hrubém o tisíce korun. Kolik přesně, záleží na výši výdělku a na tom, jak dlouho nemoc trvá.

Prvních 14 dní platí zaměstnavatel

Náhrada mzdy se vyplácí od prvního dne neschopenky. Takzvaná karenční doba, kdy první tři dny nemoci nedostával zaměstnanec nic, skončila 1. července 2019. Návrhy na její návrat se v politice objevují, k 26. říjnu 2026 ale nic schválené není.

Zaměstnavatel platí podle § 192 zákoníku práce 60 % průměrného redukovaného hodinového výdělku. Peníze dostanete jen za pracovní dny, které jste měli odpracovat, víkendy se nepočítají. Ze 14 kalendářních dnů nemoci tak při běžném pětidenním týdnu zaplatí zaměstnavatel 10 pracovních dnů.

Peníze přijdou s výplatou. Zaměstnavatel je podle § 193 zákoníku práce vyplácí v nejbližším výplatním termínu po tom, co dostane potřebné doklady o neschopence.

Kolik to dělá při mzdě 25 až 60 tisíc

Spočítali jsme náhradu pro čtyři hrubé mzdy. Vycházíme z plného úvazku 40 hodin týdně a z průměru 173,92 hodiny za měsíc, směna má 8 hodin. Skutečný průměrný výdělek počítá mzdová účetní z předchozího čtvrtletí, výsledek se proto může o desítky korun lišit.

Hrubá mzda za měsícNáhrada za jednu směnuTýden nemoci, 5 pracovních dnůDva týdny nemoci, 10 pracovních dnů
25 000 Kč621 Kč3 105 Kč6 210 Kč
35 000 Kč869 Kč4 347 Kč8 694 Kč
45 000 Kč1 118 Kč5 589 Kč11 178 Kč
60 000 Kč1 405 Kč7 026 Kč14 051 Kč

Pro srovnání, za 10 pracovních dnů by člověk s hrubou mzdou 25 000 Kč normálně vydělal asi 11 500 Kč. Náhrada 6 210 Kč je tedy 54 % toho, co by dostal v práci. U mzdy 60 000 Kč je rozdíl větší, za stejné dny by vydělal kolem 27 600 Kč a náhrada dělá 14 051 Kč, tedy 51 %.

Částky jsou před zdaněním. Část výpadku můžou dorovnat firemní benefity, třeba placené volno na pár dní nemoci, o kterém píšeme v článku sick day a už v práci nepotřebujete výmluvy. Zákon je ale zaměstnavateli nepředepisuje.

Co když nemoc trvá déle než dva týdny

Kdo platí od 15. dne? Česká správa sociálního zabezpečení. Vyplácí nemocenskou podle zákona o nemocenském pojištění a na rozdíl od náhrady mzdy ji dostanete za každý kalendářní den, víkendy i svátky.

Do 30. dne neschopenky činí nemocenská 60 % denního vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne stoupne na 66 % a od 61. dne na 72 %. Delší nemoc se tak finančně trochu zmírní, i když ke mzdě má pořád daleko.

Tabulka je odhad. Denní vyměřovací základ jsme zjednodušili na roční mzdu dělenou 365 dny, úřad přitom počítá z příjmů za 12 měsíců před onemocněním a odečítá vyloučené dny, třeba předchozí nemoc. Tři týdny nemoci znamenají 10 pracovních dnů náhrady od zaměstnavatele a 7 kalendářních dnů nemocenské.

Hrubá mzda za měsícNemocenská za den od 15. dneCelkem za 3 týdny nemoci
25 000 Kčasi 444 Kčasi 9 318 Kč
35 000 Kčasi 621 Kčasi 13 041 Kč
45 000 Kčasi 799 Kčasi 16 771 Kč
60 000 Kčasi 1 004 Kčasi 21 079 Kč

Součet v posledním sloupci je náhrada za dva týdny z první tabulky plus sedm dní nemocenské. U mzdy 35 000 Kč tedy 8 694 Kč a k tomu 7krát 621 Kč.

Proč vyšší mzda nedostane víc

Náhrada i nemocenská se nepočítají z celého výdělku. Zákon výdělek nejdřív zredukuje přes takzvané redukční hranice. Do první hranice se započítá 90 %, mezi první a druhou 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranici nic.

Pro náhradu mzdy platí v roce 2026 hodinové hranice 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč. Pro nemocenskou jsou denní hranice 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč, stanovilo je sdělení ministerstva práce č. 397/2025 Sb. Hodinové hranice vznikají z denních vynásobením koeficientem 0,175.

Na mzdě 60 000 Kč je to dobře vidět. Hodinový výdělek je 344,99 Kč, tedy nad první hranicí. Prvních 285,78 Kč se počítá z 90 %, zbylých 59,21 Kč jen z 60 %. Redukovaný výdělek je 292,73 Kč a náhrada 60 % z něj dělá 175,64 Kč za hodinu.

Šálek čaje se zázvorem a citronem v dlani nemocného

Čím vyšší mzda, tím větší část výdělku při nemoci zmizí. Kdo bere 100 000 Kč hrubého, dostane podle stejného výpočtu za směnu asi 1 857 Kč. To je jen o 32 % víc než při mzdě 60 000 Kč, přestože mzda je o dvě třetiny vyšší. Za dva týdny nemoci mu náhrada pokryje asi 40 % toho, co by vydělal v práci, při mzdě 25 000 Kč je to 54 %.

Pracující důchodci a lidé na dohodu

Starobní důchodce, který pracuje na pracovní smlouvu, má na náhradu mzdy i na nemocenskou nárok. Nemocenská se mu ale podle § 28 zákona o nemocenském pojištění vyplácí nejdéle 70 kalendářních dnů v roce. Prvních 14 dní platí zaměstnavatel stejně jako ostatním. Když nemoc trvá déle a 70 dní nemocenské se vyčerpá, za další dny už důchodce od ČSSZ nic nedostane, zůstává mu jen důchod.

Na dohodu o provedení práce vzniká nemocenské pojištění až od příjmu 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, tedy od čtvrtiny průměrné mzdy pro rok 2026. Od roku 2025 se příjmy ze všech dohod u stejné firmy sčítají. U dohody o pracovní činnosti stačí 4 500 Kč měsíčně.

Kdo má malou dohodu pod těmito hranicemi, nedostane při nemoci nic. Před zimou se vyplatí zkontrolovat, kolik na dohodách měsíčně vyděláváte.

Živnostníci dostanou peníze až od 15. dne

Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Kdo si ho neplatí, nedostane při nemoci ani korunu. Minimální záloha pro rok 2026 je 243 Kč měsíčně, počítá se jako 2,7 % z vyměřovacího základu 9 000 Kč.

Nárok vzniká až po třech měsících placení. Prvních 14 dní nemoci nedostane živnostník nic, protože nemá zaměstnavatele, který by náhradu platil. Od 15. dne vyplácí nemocenskou ČSSZ stejně jako zaměstnancům, sazbou 60 %, 66 % a 72 %.

S minimální zálohou je i nemocenská nízká. Kdo chce mít při delší nemoci víc, může si dobrovolně platit vyšší zálohu, ze které se pak nemocenská počítá.

Neschopenka, vycházky a kontroly

Neschopenku vystavuje ošetřující lékař v elektronické podobě a sám ji posílá okresní správě sociálního zabezpečení. Od ní se o neschopence dozví i zaměstnavatel, papírové díly už nikam nenosíte.

Po dobu neschopenky musíte dodržovat léčebný režim a zdržovat se na adrese, kterou jste lékaři uvedli. Vycházky povoluje lékař, obvykle nejvýš 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou. Kontrolu může přijít udělat okresní správa sociálního zabezpečení a v prvních 14 dnech i zaměstnavatel.

Když vás při porušení režimu přistihnou v prvních 14 dnech, zaměstnavatel smí podle § 192 zákoníku práce náhradu mzdy snížit nebo ji vůbec nevyplatit. Záznam o porušení dostane i správa sociálního zabezpečení a lékař. Od 15. dne hrozí, že vám nemocenskou zkrátí nebo na čas odejme okresní správa sociálního zabezpečení. Na rychlejší úlevu doma se hodí 7 tipů, jak snížit horečku nebo rady, jak vyléčit nachlazení.

Zdroje

Co říkáte na tento článek?

Pobavilo
0
Užitečné
0
Super
0
Nic moc
0
Trapas
0
Barbora
Studentka nutriční terapie a kynologie s láskou k literatuře. Momentálně asistentka v Registru dárců kostní dřeně v IKEM podílející se na kampaních a reklamních spotech. Cílem v rámci kariérního růstu je tvořit texty a předávat zkušenosti ideálně v oblasti zdravého životního stylu, kynologie a literatury.

Chci k tomu něco říci

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Více:Zdraví