Kojenecká kolika a jak se s ní vypořádat

Kojenecká kolika trápí předčasně narozené děti, ale nevyhnou se jí ani děti narozené v termínu. Je často zaměňována s nadýmáním a plynatostí. Plynatost a kolika není to samé, jelikož kolika nesouvisí jen s vyzrálostí trávicího traktu, ale i se stavem imunitního systému a vývojem centrální nervové soustavy.

Příčina kojenecké koliky

Kojenecká kolika postihuje převážně děti do 3 měsíců. Nelze předem ovlivnit zda dítě kolika postihne. Objevuje se u dětí kojených i u těch na umělé výživě a nezáleží na pohlaví dítěte. Příčina vzniku doposud nebyla jasně odhalena. Existuje několik teorii, proč tento problém vzniká.

Jednou z příčin může být nadměrné množství vzduchu v trávicím traktu, které je způsobeno polykáním vzduchu při pláči nebo hltavým pitím mléka.

Vytrvalý pláč může také způsobit nevyzrály nervový systém. Při přesycení stimuly, které nervová soustava nezvládne zpracovat může dojít k uvolnění napětí pomocí pláče.

Nevyzrály může být také zažívací systém dítěte, který je citlivější na mléko nebo některou ze složek stravy matky. Problém se projeví jako nadměrné hromadění plynů ve střevech a křeče. Nedostatečná schopnost pohybu a slabé břišní svaly dítěte tento problém ještě umocňuje.

Chybějící střevní mikroflóra je součástí problému se zažívacím traktem. Jako podpora zrání a rozvoj správné mikroflóry jsou doporučeny probiotika. Lékaři se příznivě vyjadřují hlavně o bakterii Lactobacilus reuteri Protectis (původem z mateřského mléka).

Negativně může u miminka koliku ovlivnit prostředí, ve kterém se kouří. Cigaretový kouř u dítěte způsobuje vyplavování hormonu motilinu, který zapříčiňuje vznik kolikových bolestí bříška.

Příznaky koliky

Jak můžeme poznat, že se jedná o kojeneckou koliku? Mezi hlavní příznaky patří:

• nafouklé bříško
• vytrvalý pláč bez zjevné příčiny (může trvat i několik hodin)
• miminko zatíná pěstičky
• rudý obličej
• miminko přitahuje nožky k tělu
• miminko se svíjí

Jak postupovat v případě kojenecké koliky

Pokud máte podezření na koliku, informujte svého lékaře. Může vám být doporučeno vynechání bílkoviny kravského mléka, mléčného cukru nebo jiné složky stravy matky.

5 zásad ke spuštění utišujícího reflexu podle doktora Harveyho Karpa

1. Zavinování je první krok k uklidnění rozrušeného miminka a jeho udržení v klidu.
2. Poloha na boku nebo bříšku zastavuje Moroův reflex. Proto je tato poloha vhodná i pro velice neklidné miminka.
3. Šššš: nejoblíbenější tišící zvuk dětí. Tento pravidelný ostrý zvuk dětem připomíná zvuky z dělohy.
4. Houpání. Rytmické, monotónní a kolébavé pohyby dětem navozují pocit, že jsou stále v maminčině bříšku.
5. Sání má účinky na nervovou soustavu dítěte. Spouští utišující reflex a uvolňuje chemické látky v mozku, které vyvolávají pocit uspokojení.

8 opatření pro zmírnění kojenecké koliky

1. Časté kojení. Sání vyvolává gastrokolický reflex, který rozpohybuje střeva a napomůže k vypuzení plynů ze střev.
2. Masáže bříška ve směru hodinových ručiček napomáhají funkci střev.
3. Nahřívání bříška.
4. Chování v poloze na tygříka nebo klubíčku.
5. Přestávky na odříhnutí během krmení.
6. Sirupy a kapky proti plynatosti.
7. Přidání bylinek proti nadýmání do stravy matky (např. fenykl, kmín).
8. Nošení dětí v ergonomickém nosítku.

Nošení dětí

Základem správného nošení je dodržení ergonomické polohy dítěte, která se označuje písmenem M. Miminko musí mít nohy doširoka a podepřená kolena, která musí být o něco výš než zadeček. Díky této pozici se podpoří funkce zažívacího systému a plyny mohou volně odcházet ven. Miminko je ve vertikální poloze, která podporuje správné zažívání a nedochází k refluxu. Pohyb rodiče během nošení zároveň způsobuje masáž bříška.