Jistě každý z nás hledá v této hektické době klid. Někdo utíká o víkendech na chatu, někdo se snaží meditovat a někdo došel již k radikálnějšímu řešení – život na venkově. A současná doba k tomu přímo vybízí.
Jak se žilo na venkově
Z historický pramenů víme, že se venkov považoval za místo, kde se třela bída s nouzí, nehledělo se na oděv, zdraví, školní docházku. Lidé byli vděční za každé jídlo, které měli.
Příběhy a pohádky, které známe, měli k tehdejšímu životu docela daleko. Pracovalo se na polích, hospodařilo, uzavíraly se sňatky v jedné vesnici. Lidé žili, jak mohli a jak uměli. V některých krajích toto vidíme dodnes, duch doby minulé přetrval. Často se takto žije po generace a je hezké pozorovat, jak se dědí grunt z jednoho člena rodiny na druhého a tradice zůstává.
Samozřejmě se časem modernizuje. Jak to, že koně nahradili stroje, tak hospodaření jako takové -– tím co pěstujeme, co chováme a jak se o všechno staráme.
Postupem doby se dostalo do popředí tzv. ekologické hospodaření, které i tento stát podporuje.
Bio potraviny nejsou ovšem jen záležitostí venkova, ale jdou na odbyt hlavně ve městech. Spousta lidí se snaží žít více ekologicky, kupuje bio výrobky, myslí na to, co tu po nich zůstane. Čas od času stane, že člověk chce víc. Nespecializuje se jen na čerstvé ovoce a zeleninu z trhu, maso od farmáře, omezení plastů. Ale rozvine se u něj myšlenka, proč si nedopřát dům, k domu zahradu, les za domem a stromy nejen v městském parku.
Venkov jako styl
Postupem času se doba změnila, a zatímco před pár lety se většina lidí stěhovala z venkova do města, nyní je to přesně naopak.
Venkov se v této době stal útočištěm lidí, kterým začal být byt malý či je pohltila chuť něco pěstovat.
Když se podíváme na život na venkově z širší perspektivy, tak si můžeme říct, že kdo hledá prostor, větší zodpovědnost za svůj domov, kdo chce být užitečný a mít potřebný klid, tak je venkov ideální volba. Na venkově mají lidé prokazatelně méně stresu, lépe spí a jsou často zdravější. Nemají například spánkový deficit či pravidelný stres.
Ráno vstávat při zpěvu ptáků, na terase si dát snídani, zaposlouchat se do ticha. Pokud tedy soused zrovna neseče trávu.
Venkov je plný superlativ, člověk zná své sousedy, drží různá společenství, akce jako třeba posvícení, lidé k sobě mají blíž. Když se to tak vezme, tak si děti stále mohou hrát bez ohrožení na ulici a chodit sami na hřiště. A co k tomu patří? Překvapivě často je to venkovská garáž, která se stává srdcem venkovského domova. Nepřehlédnutelná výhoda pro ukládání nástrojů, zahradního vybavení a především bezpečné parkování vozidel. Tento multifunkční prostor přidává flexibilitu venkovského života, chrání majetek před nepřízní počasí a usnadňuje každodenní organizaci.
Člověk si na to, že je součástí života na venkově rychle zvykne. Samozřejmě ve většině případech utíká za prací do města, ale o to raději se vrací.
Na venkov se stěhují digitální nomádi a freelanceři, kteří mohou na venkově pracovat stejně dobře jako ve městě. Náklady na venkově jsou nižší a práce je stejně efektivní.
Venkov není pro každého
Mluvíme tu o všech pozitivech venkova, ale jak opravdu začít a jak k tomu rozhodnutí dospět.
Ne všichni dokážou život ve městě obětovat. Žít ve městě je mnohem jednodušší – člověk má vše při ruce, obchody nadohled, vlastně ani nemusí opustit domov, když má internet. A spousta lidí chce žít takto jednoduše. Bez zbytečných starostí. Menší prostor jim vyhovuje, mazlíčkům taktéž a dětem jakbysmet. Člověk si o půlnoci vzpomene, že má chuť na hranolky a vždycky je možnost, jak je sehnat.
V tomto je život na venkově o něco náročnější. Člověk musí přemýšlet, plánovat, určovat priority.
Jak plynou roční období, jsou rozmanité i věci všedních dní.
Navíc, když má člověk u domu velkou zahradu.
A jak tedy začít? Tyto otázky přijdou s rodinou či nutkáním něco změnit. Lidé, kteří na vesnici vyrostli a mají tu své kořeny, tak mají rozhodování popravdě o trochu jednodušší – ví do čeho jdou.
Pro ostatní jedince mám jeden tip – podívat se po volných nemovitostech za městem a čekat na vnitřní inspiraci.
