Některé lháře není na první pohled jednoduché prokouknout. To, zda nám daný člověk říká pravdu či lež je možné poznat z jeho/ jejích tělesných projevů, které mohou leccos odhalit. Navíc nemusí nutně odhalit pouze to, zda nám osoba lže či říká pravdu. Z tělesných projevů toho lze vypozorovat daleko více (například zda osoba něco skrývá, zda se cítí komfortně, zda se stydí, zda jste osobě sympatičtí atd.). Obecně je známo, že neverbální chování tvoří většinu mezilidské komunikace.
Odhalte lháře díky jeho/jejím tělesným projevům
V tomto článku se budu soustředit pouze na některé tělesné projevy, které se často objevují u lhářů. Pokud tedy budete v budoucnu někoho podezřívat z toho, že vám lže, zaměřte se na jeho tělesné projevy, zejména ty, které zde zmiňuji. Blíže se podíváme na oční kontakt, tón hlasu a rychlost projevu, gestikulaci atd.
„Pocit, že samotný koncept objektivní pravdy ze světa mizí (…), mě děsí mnohem víc než bomby.“ – George Orwell
Oční kontakt
Lidé mají často při lhaní problém udržet delší dobu přímý oční kontakt. Těkají očima ze strany na stranu, mrkají nebo jen uhýbají pohledem. Tato skutečnost je daná podvědomou snahou nevidět člověka a jeho reakce, kterému lžeme. Těkání očí ale může rovněž znamenat, že se člověk akorát snaží vybavit si nějakou událost po delší době. Samozřejmě je nutné rozlišovat nedostatečný oční kontakt z důvodu stydlivosti versus lhaní. I stydliví lidé mohou těkat očima a přemýšlet nad tím, jak dlouhý oční kontakt působí přirozeně. Lhaní se také může projevovat naopak dlouhým naléhavým hypnotizujícím pohledem bez mrkání toho, kdo někoho obelhává.
Tón hlasu, rychlost a hlasitost
Tón hlasu, rychlost a hlasitost projevu je především dána temperamentem hovořícího. Pro odhalení lži je tedy nutné mluvící osobu dobře znát, abychom neučinili unáhlené závěry. Obecně ale platí, že lidé, kteří lžou, jsou ve stresu, a proto mluví nepřirozeně rychle, aby příběh dovykládali co nejdříve a měli tak nepříjemnou situaci za sebou. Co se pak tónu a hlasitosti týče, lháři mají zpravidla zvýšený tón i hlasitost projevu. Dalším podezřelým atributem jsou neodpovídající pauzy v řeči, zejména pokud jsou opravdu dlouhé.
Gestikulace
Pravděpodobně všichni do určité míry rozeznáme, zda se člověk, se kterým hovoříme, chová jednoduše řečeno přirozeně. Umělá a strojená gesta lze vcelku dobře rozeznat. Většinou vůbec neodpovídají obsahu projevu nebo jsou naopak přehnaná. Přehnaná proto, že člověk, který lže, si je moc dobře vědom svého klamání, a tak se snaží gestikulaci trénovat. Pravdou je, že čím více na tyto nevědomé projevy těla myslíme, tím více pak působí nepřirozeně.
Zčervenání
Zčervenání opět nemusí nutně znamenat, že nám daná osoba lže. Často je to také důsledek studu a ostýchavosti. Častěji se červenají ženy než muži, a to zejména, pokud je určité téma ženě nepříjemné. Zčervenat může ale také někdo, kdo právě lže a necítí se u toho sebevědomě, příjemně, komfortně. Typické pro červenání v obličeji je, že se velmi těžko ovládá vůlí, a proto jej lze jenom obtížně skrýt.
„Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá.“ – Lao-c‘
Dalšími tělesnými projevy při lhaní mohou být nervózní doteky a pohyby, špatná artikulace či zvýšená aktivita. Zvýšenou aktivitou mám na mysli nejen přehnaná gesta a rychlost projevu, ale také přílišné upravování vzhledu. Příkladem může být časté rovnání kravaty, rukávů a jiných částí oděvů, nebo častěji u žen neustálé dotyky a úprava vlasů.
Rada na závěr: Pokud se budete na tělesné projevy soustředit až přespříliš, může se vám stát, že nebudete vnímat, co vám daná osoba vlastně říká.
Zkuste také: Jak na vision board neboli nástěnku vizí?