Lidé trpící hraniční poruchou osobnosti přirovnávají svůj život k nikdy nekončícímu pobytu na houpačce. Fáze, kdy jsou jednou nahoře a pak zase dole, se střídají tak rychle a často, že je těžké s nimi držet krok. Navíc není dopředu jasné, která fáze zrovna v daný moment přijde. Jak se žije a pracuje s hraniční poruchou osobností pacientům a jak jejich blízkým?
“Hraničáři”, jak se lidem s hraniční poruchou osobnosti často přezdívá, trpí zkreslenou představou o sobě samých, čemuž odpovídá i rozsah jejich nejistoty v životě. Netuší, kam patří, nevyznají se ve svých emocích, nevědí, kam směřují, mívají problém zahájit konverzaci a pravidelně zažívají pocit prázdnoty. Ten bývá tak pohlcující, že se s radostí uchýlí k čemukoliv, co tuto prázdnotu vyplní.
Jaké jsou příznaky hraniční poruchy osobnosti?
Symptomy tzv. borderline syndromu zahrnují intenzivní změny nálad a zmatek ve vlastních pocitech. Emoce projevované vůči jiným lidem jdou z extrému do extrému – to, co je dnes nehynoucí láskou, může být zítra nenávist až za hrob. Vztahy jsou pro hraničáře peklo a peklem se dá nazvat i vztah s hraničářem.
Mezi typické příznaky hraniční poruchy osobnosti patří:
- Strach z opuštění (partnerem) – hraničář má tak nahnáno z toho, že ho milovaná osoba opustí, že se raději vrhá se do vztahů po hlavě (bleskově je naváže a stejně rychle z nich vycouvá).
- Navazování intenzivních, ale nestabilních vztahů s rodinou, přáteli a blízkými.
- Projevy impulzivního a nebezpečného chování – jako je bezhlavé utrácení, nechráněný sex, zneužívání návykových látek, bezohledné řízení nebo záchvatovité přejídání.
- Sebepoškozování – jako řezání se, pálení se, bodání se.
- Opakující se sebevražedné myšlenky – včetně impulzivního vyhrožování sebevraždou.
- Intenzivní a proměnlivé nálady s epizodami trvajícími od několika hodin do několika dní.
Ne každý člověk s hraniční poruchou osobnosti má všechny tyto projevy. Závažnost, frekvence a trvání příznaků je naprosto individuální a závisí na konkrétní osobě a fáze její nemoci. Obecně ale platí, že lidé s hraniční poruchou osobnosti mají výrazně vyšší tendenci k sebepoškozování a sebevražedným myšlenkám než běžná populace. Často je HPO zaměňována s narcistickou poruchou osobnosti, ale liší se od sebe.
Znáte rizikové faktory hraniční poruchy osobnosti?
Pravděpodobnost rozvoje hraniční poruchy osobnosti výrazně zvyšují genetické, environmentální a sociální faktory, např.:
- Rodinná anamnéza – lidé, jejichž blízcí členové rodiny (rodiče nebo sourozenci) trpí touto nemocí, mají větší pravděpodobnost rozvoje hraniční poruchy osobnosti kvůli sdílení “oslabených genů”.
- Změny ve struktuře mozku – lidé s hraniční poruchou osobnosti mívají strukturální změny na mozku, a to zejména v oblastech řídící chování impulsy a regulující specifické emoce. Doposud však není jasné, zda tyto změny vedou k nemoci, nebo naopak v důsledku nemoci vznikly.
- Environmentální, kulturní a sociální faktory – spousta pacientů s hraniční poruchou osobnosti v dětství zažila traumatickou událost (např. zneužívání, opuštění rodičem nebo finanční strádání), která jim zabraňuje chovat se asertivně.
Většina pacientů s hraniční poruchou osobnosti obecně popisuje zkušenosti s nestabilními a dehonestujícími vztahy nebo vleklými rodinnými konflikty, které prohloubily jejich nejistotu a změnu nálad.
???? Tip: Jak poznat psychické týrání ve vztahu? To se dozvíte v našem článku.
Příběh 22leté Gabby – Ovlivnění všech oblastí každodenního života
Před studiem na univerzitě v Sheffieldu absolvovala 22letá Gabby jeden semestr na univerzitě v Leedsu. Pak ale musela zažádat o přerušení studia kvůli vleklým psychickým potížím. Dnes už ví, že trpí hraniční poruchou osobnosti a umí s nemocí pracovat, ale cesta za tímto zjištěním pro ni byla trnitá a bolestná.
“Během dospívání jsem zápasila s nalomenou psychikou a střídala jednoho psychologa za druhým. Vždycky mi diagnostikovali depresi a úzkost, ale já jsem věděla, že to ani zdaleka neodpovídá tomu, co prožívám,” vypráví Gabby. Hraniční poruchu osobnosti u ní odhalili až v 21 letech a bylo to, podle jejích vlastních slov, “naprosto osvobozující”.
Stigma bující kolem této nemoci pocítila vzápětí. “Hraniční porucha ovlivňuje celý můj život, ve všech aspektech a každý den. Nastolení rovnováhy je někdy nesnesitelně skličující a bolestivé, ale dá se s tím naučit žít a pracovat. Jediné, co mě mrzí, je, že si okolí myslí, že HPO negativně ovlivňuje rozum. Ne, inteligence opravdu poškozena není.”
Jak pracovat s hraniční poruchou osobnosti?
Pracovat s osobou s hraniční poruchou osobnosti je výzva, která vyžaduje řádnou předpřípravu. Ta se ale ve finále vyplatí, protože hraničáři jsou obecně známí svou inteligencí a schopností svědomitě odvádět práci. Na druhou stranu je typickým rysem jejich osobnosti snaha o manipulaci s okolím, tudíž musíte být připraveni.
Jak pracovat s hraničářem? (Rady pro blízké okolí)
Tady si přečtěte seznam základních doporučení, jak se chovat, pokud se dostanete do “konfliktu” s hraničářem:
- Zachovejte klid!
To, že je váš známý zrovna na emocionální horské dráze, neznamená, že i vy musíte reagovat přehnaně. Zachovejte přátelský a uklidňující tón hlasu a řeč těla a zapamatujte si, že hraničáři často zrcadlí vaše emoce.
- Buďte empatičtí
Hraničáři se často cítí odvržení, kritizovaní, odmítnutí a osamocení. Dejte jim najevo empatii a soucit těmito prohlášeními: Vidím, že jsi frustrovaný/á. To musí být těžké. Budu na tom s tebou pracovat. To musí být matoucí, chápu to. Chci ti pomoct.
- Nerozebírejte s nimi jejich emoce
Hraničáři svoje emoce jen těžko kormidlují, proto není nejlepší nápad ptát se, jak se cítí. Vesměs stejně odpoví, že “bezmocně, zranitelně, k ničemu a jako oběť”. Rozhodně se je neptejte na jejich prohřešky z minulosti, protože tím jen vyvoláte hluboce zakořeněné pocity studu a hanby. Převeďte jejich pozornost na rutinní činnosti! Když mají záchvat, je dobré je nechat třeba skládat prádlo nebo rovnat knihy podle velikosti. Uklidní je to.
- Nepokoušejte se je změnit
„Konstruktivní zpětná vazba“ rozhodně není to, co by hraničáři pomohlo. On se na svou minulou chybu nedokáže podívat s odstupem a vzít si z ní nějaké ponaučení. Místo toho zaujme obranný postoj a bude se do krve obhajovat. Navíc k vám ztratí důvěru a respekt. Mnohem lepší je přijmout je takové, jací jsou. Tím jim pomůžete zbavit se stydlivosti.
Jak pracovat s hraniční poruchou? (Rady pro samotné pacienty)
Studentka Gabby radí kolegům hraničářům, jak se co nejefektivněji poprat s atakem HPO. “U mě se to projevuje jako pasivní agresivita, trucování a uzavření se do sebe. Cítím, že ‘moje’ myšlenky nejsou moje. Sebeuvědomění mi způsobuje ještě větší bolest a zmatek. Zažívám černobílé vzorce myšlení a snažím se vidět odstíny šedé, které tvoří tu pravou realitu.”
Dialektická behaviorální terapie Gabby pomáhá regulovat emoce a tolerovat stres – dovednosti, které tak zoufale potřebovala. Osvědčila se jí meditace, při které odkloní vědomí od svých emocí, což jí pomáhá “zastavit se, uzemnit se v přítomném okamžiku a rozhodnout se, kterou novou dovednost potřebuje uplatnit pro situaci, ve které se právě nachází.” Nejvíce se jí osvědčuje pevně daná struktura a životní rutina.
Co říkáte na tento článek?
