Empatie (z řeckého empatheia = fyzická náklonnost nebo vášeň) označuje schopnost vcítit se do druhých. Je tento um pro náš život jakkoliv potřebný? Je těžké stát se a následně být empatickým člověkem? To si v následujícím článku hned objasníme.
Podobným termínem k empatii je sympatie. Ta mimo označení soucítění s jiným člověkem označuje i jistou náklonnost. Pokud k druhému člověku cítíme sympatie, je nám nějakým způsobem milý a zajímáme se o jeho dobro. To u empatie není žádoucí. Empatičtí můžeme být i k osobě, kterou sotva známe. Empatie zahrnuje emoční stavy jako je péče a touha pomoci druhým. Je důležité zmínit, že se v žádném případě nejedná o soucit nebo lítost. To, že někoho litujeme neznamená, že jsme se do něj vcítili.
Empatie je ochota naladit se na pocity ostatních lidí, všímat si jejich nevyslovených přání a rozumět jejich potřebám.
Therése Jacobs-Stewart
Opakem empatie je bezcitnost, necitlivost. Lidé s nízkou empatií či zcela bez ní často dávají nepřesné rady, nechápou popisovanou problematickou situaci jedince. Nedokáží se vcítit do ostatních. O takových lidech se říká, že mají nízkou emoční inteligenci. Často mají ale naopak vysokou inteligenci a charisma. V krajních případech se neempatičnost a sebestřednost můžou projevovat jakožto znaky psychopatické osobnosti.
Přečtěte si také jak změnit svůj život k lepšímu a jak se zbavit stresu.
Proč být empatickým člověkem?
Empatie je velmi ctěnou vlastností. Napomáhá jak v osobním životě, tak v životě pracovním. Může nám tedy přinést spoustu výhod.
Vzhledem k tomu, že člověk je bytostí společenskou a pravidelně se setkává s ostatními lidmi, schopnost empatie často přichází vhod. Soucit s druhými a pochopení jejich emocí pomáhá nejen utužovat vztahy, ale zároveň obohacuje i „naslouchače“. Umožňuje mu na věci nahlížet z jiné perspektivy a rozvíjet vlastní osobnost.
Tip: Proč a jak budovat mezilidské vztahy?
Jak se naučit empatii
Pro porozumění a naučení se této schopnosti musíme pamatovat na 3N – naslouchání, neodsouzení, nabídnutí pomoci
Naslouchání
Při rozhovoru mezi jedinci máme svému komunikačnímu partnerovi náležitě naslouchat. Neskákání do řeči, vnímání a vhodné reakce na zjištěné informace jsou v podstatě základy správného rozhovoru a náležité slušné chování. Zároveň jsou tyto činnosti základem pro empatii. Tím, že dotyčného posloucháme a dáváme mu prostor se vyjádřit, správnou reakcí můžeme dokázat, že nám není lhostejné, co nám dotyčný sleduje a že pro něj máme určité porozumění. Už jen tento prostý základ napomáhá utvářet člověka, kterému nejsou druzí lhostejní.
Neodsouzení
Zdržení se předsudků je v dnešní době pro mnoho lidí těžkým úkolem. V jistém prostředí, které často bereme jako to nejlepší, jsme vychováváni. Svůj život pak prožíváme v určité sociální bublině. Proto vším, co se byť jen trochu liší od naší komfortní zóny, máme od přírody sklony opovrhovat či to odsuzovat.
Tyto vnitřní pocity bychom se ale měli naučit držet na uzdě. Převážně v případech, kdy náš zcela odlišný názor by druhé osobě mohl i ublížit. Pro mezilidskou komunikaci je vcítění se do druhého zásadní. Proto je nutné pracovat na tom, být schopni si názory druhých vyslechnout a automaticky je ihned neodsoudit i v případě, že nejsou v souladu s naším přesvědčením.
Představme si to naopak. Pomohlo by nám či změnilo by náš názor, kdyby nějaké naše přesvědčení druhý ihned bez debat odsoudil? Myslím si že ne. Proto by každou konverzaci měla provázet vzájemná pokora a pochopení.
Nabídnutí pomoci
V neposlední řadě empatii můžeme projevit nabídnutím pomoci druhému. Vyslechli jsme si již jeho problémy a máme nápad, jak mu ulehčit. Proč tedy pomoct nenabídnout?
Většinou se ani nemusí jednat o nějaký velkolepý čin. Pro spoustu lidí je často velká pomoc, že své pocity v sobě již nemusí dusit a mohou se někomu vypovídat. Proto sebemenší opravdová pomoc s řešením problému je pro jedince větší pomocí, než se může zdát.
Tip: Přečtěte si o narcistické poruše osobnosti.
Závěrem musím zmínit, že při snaze o empatii je důležité nezapomínat na sebe samé. Empatie má totiž i své stinné stránky. Vciťování se do ostatních tak, že sami budeme mít dlouhodobě špatnou náladu či jejich problémy postavíme nad své vlastní určitě není správné, ani zdravé řešení. Vždy je nejdůležitější sám se cítit dobře, nestrhat se pro druhé, kteří o to třeba ve výsledku ani nestojí, jsou sobečtí, nebo ostatními pouze manipulují.
Být empatickým člověkem ale i přes to nese více pozitiv a rozhodně by byla škoda ani si nezkusit se do ostatních alespoň jednou za čas vcítit a vynasnažit se pochopit jejich trable.
Co říkáte na tento článek?
