Mezi láskou a závislostí bývá tenká hranice. Závislostní vztahy jsou pro nás často toxické, a to nejen proto, že naši mysl zaměstnávají více než je zdrávo. Vedou nás do vzorců chování, ve kterých se nepoznáváme nakonec ani my samotní. Zapomínáme na své sny a přání, na své přátele a koníčky. Zbavit se závislosti na partnerovi či partnerce není snadné, ale není to ani nemožné.
Čím se vyznačuje závislostní vztah? Co dělat, pokud máte pocit, že jste v závislém vztahu? Jak s emoční závislostí na partnerovi můžete pracovat?
Závislost ve vztahu je závislost jako každá jiná. Vyvolává v našem mozku chemické reakce, které nás podněcují, abychom si v závislostním teplíčku pohodlně zůstávali. A to i tehdy, když víme, že daný vztah pro nás není zdravý. Naopak.
V závislém vztahu může být dynamika různá. Často je jeden z partnerů závislý a chce druhého výhradně pro sebe. To druhého po čase začne dusit a sílí v něm potřeba odtažení se. V závislém partnerovi odtažení podněcuje jeho závislost a o to více lpí na společném čase a důkazech lásky. Tato situace beze změny přístupu vede dříve či později k rozchodu partnerů. Jiným případem je závislost obou partnerů na sobě vzájemně. To může být „Itálií“ i „idylkou“, minimálně do té doby, dokud se jeden z partnerů neposune ve svém rozvoji a začne chtít věci měnit.
Jak vypadá závislostní vztah?
Na úvod třeba říci, že každý vztah v sobě má určitou míru závislosti. Pro tvorbu zdravého a dospělého vztahu je nutné v něm závislostní prvky zvědomit, pojmenovat a pozorovat jejich vývoj.
Jaké jsou prvky závislostního vztahu?
- neustálé přemýšlíte o vztahu či o partnerovi
- máte „absťák“, když nejste s partnerem nebo vám partner neodepisuje
- nemáte čas/prostor na své koníčky, své přátele, své názory
- chcete veškerý čas trávit s partnerem
- podřizujete se nadměrně partnerovi, mnohdy jen z obavy, aby vás neopustil
- měníte svou osobnost, abyste partnerovi vyhovovali
- nedokážete si představit život bez partnera
- přestože vám vztah/partner ubližuje, nejste schopni se rozejít
Jak se zbavit závislosti na partnerovi či partnerce?
Poznali jste se výše v nejednom bodě? Skvělé! Uvědomění a přijetí situace je vždy první (a mnohdy nejdůležitější) krokem ke změně. Práce se závislostními rysy naší osobnosti potřebuje čas a vytrvalost. Závislostní tendence se v nás neobjevila náhodou. Byla v nás vždycky a v této konkrétní situaci, s tímto konkrétním partnerem dostala prostor, aby se projevila. My ji teď potřebujeme přijmout a začít s ní něco dělat.
Pojďme se podívat na několik tipů, jak se závislostním chováním pracovat.
1. Mějte vyhrazený čas pro sebe
Zkuste si naplánovat čas bez partnera. Hodina týdně, hodina každý den, deset minut každý den. Tento čas využijte pro sebe!
Čas sám/sama se sebou, čas na kávu s kamarádkou, čas pro vlastní projekt nebo čas na nový koníček. Buďte pro sebe prioritou. Není to sobectví. Je to péče o sebe a o vztah. Buďte pro vztah a svého partnera inspirací, přineste do vztahu něco svého a nového! Tento čas pro sebe dodržujte s pravidelností a úctou – sami k sobě. Uvidíte, že to vztahu prospěje a partner bude reagovat pozitivně.
Potřebujete tip, jak uklidnit svou hlavu a zorganizovat si čas přínosný pro sebe?
2. Budujte vlastní já
Pozorujte, jak se chováte v přítomnosti partnera a jak se chováte sami za sebe. Závislého partnera často činnost bez toho druhého „nebaví“. Znáte to? A proč to tedy děláte? Zvědomujte si své motivace.
Pozorujte ve vztahu, zda s partnerem skutečně souhlasíte, když říkáte ano. Opravdu souhlasíte nebo souhlasíte kvůli němu? Kdyby vedle vás nebyl partner, nebyla by vaše představa docela jiná?
Kdo jste vy sami za sebe, bez partnera? Kdo jste vy? Co máte rádi? Co se vám nelíbí? Jaké jsou vaše hodnoty? Máme-li v tomto směru jasno, můžeme tvořit zdravější vztahy. Víme, jak to máme. Nečekáme, zda nás partner schválí a bude s námi souhlasit. Očekáváme jen respekt k tomu, že každý z nás to může mít odlišně a je to tak v pořádku. Tím se můžeme vzájemně obohatit.
Tvořte si vlastní život, který vám bude dávat smysl sám o sobě!
3. Odpoutejte se od závislosti své primární rodiny
Závislé vztahy můžeme tvořit také s našimi rodiči. I v dospělosti jsou pro nás stále ohromně důležité jejich ocenění, chvála a uznání. Nezřídka tomu podřizujeme výběr zaměstnání či partnera. Toto je závislostní tendence, která odsouvá naše partnery na druhé místo – za naše rodiče. Tento typ vztahování se nám bere svobodu v tom, kdo doopravdy jsme. Nedovoluje nám žít život podle našich představ a podle našeho systému hodnot. Nedovoluje nám dospět. Navíc je velmi pravděpodobné, že stejné nastavení jednou předáme našim dětem.
Vztahy s rodiči mohou být krásné i v dospělé variantě. Jsou svobodnější a upřímnější pro obě strany, přestože přechod do „dospělé dospělosti“ může být pro některé jedince i jejich rodiče náročný.
4. Zkoumejte své potřeby a zkuste je upřednostnit
Závislý partner má tendenci upřednostňovat potřeby a emoce svého partnera a přejímat je za vlastní. Jeví se mu jako důležitější, což je úzce spojeno s typicky nízkou sebehodnotou a vysokou empatií závislého partnera. Ten může mít podvědomě pocit, že není důležitý a sám si víc nezaslouží. V tomto pocitu méněcennosti ho navíc může utvrzovat i chování druhého partnera (princip zrcadlení ve vztahu).
Tento vzorec vzniká tím, že se závislého partnera na jeho přání a potřeby v minulosti (dětství) nikdo neptal a on (či ona) ani neví, jaké jeho potřeby jsou. A často i tehdy, má-li své potřeby zmapované, stejně před ně postaví potřeby partnera – třeba ze strachu, aby jeho či ji partner neopustil.
5. Prozkoumejte svoji závislost na partnerovi
Naše vztahování se k druhým lidem má kořeny v našem dětství a rodinném systému. Naše vztahy s rodiči a jejich vzájemný partnerský vztah na nás mají i v dospělosti enormní vliv, který si často vůbec neuvědomujeme.
Možná jsou závislostní i moji rodiče, na sobě vzájemně či dokonce na mně (dítěti).
Možná je moje závislost daná strachem z opuštění, protože v dětském věku byl jeden rodič či oba nepřítomní.
Možná mi moje závislost vyhovuje, protože skrze ni mohu svého partnera kontrolovat.
Možná mě v mé závislosti podporuje partner s narcistickými rysy osobnosti.
Problematika je komplexní a složitá. Nám coby hlavním aktérům v ní chybí nadhled, a proto bývá přínosné přizvat si odborníka, v tomto případě nejlépe psychoterapeuta. Terapeut nás v bezpečném a nehodnotícím prostředí procesem provede a odkryje s námi souvislosti.
Právě pochopení souvislostí je klíčem ke změně. Pomůže nám k osvobození od závislosti na současném či bývalém partnerovi/partnerce a následném zdravějším navazování vztahů.
Co říkáte na tento článek?
