Už jste někdy slyšeli o maskulinitě a feminitě? Není pochyb, že existují rozdíly mezi muži a ženami, především podíváme-li se na lidské tělo. Dva zmíněné koncepty však nesouvisí s biologickými odchylkami, ale s vlastnosti a rolemi, které jsou lidem přiřazovány na základě jejich pohlaví. Muž je často vnímán jako silný alfa samec a živitel rodiny, zatímco žena je postavena do role křehké bytosti, která si sama neporadí a musí být ochráněna. Popsané vzorce jsou uloženy v základech naší společnosti a často ovlivňují naše chování i to, jak na sebe nahlížíme.
Maskulinita
Definici maskulinity najdete ve slovníku cizích slov jako „mužské rysy chování a osobnosti“. Jedná se tedy o soubor vlastností, objektů a rolí společensky přisuzovaných mužům. Maskulinita je zároveň sociálním konstruktem, z čehož vyplývá, že nemusí být nutně navázána na mužské pohlaví. Její znaky tedy můžeme nalézt i u žen, které kvůli tomu mohou být stigmatizovány, jelikož je jim vyčítána nedostatečná ženskost a možná homosexualita. Opakem maskulinity je feminita.
Univerzální pojem maskulinity je však obtížně definovatelný, protože ho lze uchopit jen s ohledem na historický vývoj a dané sociální prostředí. Rozdíly v pojetí pak najdeme i uvnitř jednoho společenství, můžeme tedy říci, že vždy existuje více výkladů pojmu maskulinita, přičemž jeden typ je dominantní (hegemonní). Tento typ vytváří jakýsi vzor, zidealizovanou představu mužství, s nímž jsou jednotlivci ve společnosti srovnáváni v rámci mezilidské interakce, ale i díky filmům a médiím.
Toxická maskulinita
Toxická maskulinita neboli machismus tvrdí, že muž by měl být za každých okolností mužem, s ohledem na jeho dominanci, sílu a emociální nedostupnost. Legitimizuje patriarchát, zajišťuje podřadné postavení žen a nadřazenost mužů. V praxi se projevuje tak, že se muži vnímají jako „jediný a pravý vzor mužnosti“, přičemž se ostře vymezují proti všem, kteří nezapadají do jejich ideálu. Například je označují za zženštilé a zároveň nesnáší homosexuály. S tím je spojeno mnoho zaběhnutých vzorců, třeba že chlapi nepláčou nebo nenosí růžovou.
Toxická maskulinita může mít negativní dopad na obě pohlaví. Neustálý tlak na dodržování rolí a potlačování emocí může vést u mužů k psychickým problémům. Dále může vést k sexuálnímu obtěžování a znásilnění jako výraz dominance nad ženou, ale i k větší toleranci násilí obecně. Tento „jedovatý“ typ maskulinity tedy v sobě kloubí agresivitu, pocity nadřazenosti, potřebu dominovat s přehnaným zaměřením na výkon. Muži, kteří nechtějí být považováni za slabochy chodí méně často k lékaři a zároveň své problémy dusí v sobě, jen aby neukázali svou slabou stránku. V dlouhodobém horizontu může být toto nastavení vést až k sebevražedným sklonům.
Před několika lety se objevilo hnutí #MeToo, které poukazovalo na nevhodné chování mužů vůči ženám. Jedná se tedy o celospolečenský problém, který je hluboce zakořeněný v naší kultuře.
Tip: Jestli vás toto téma zajímá, poslechněte si podcast Pochlap se, který na Rádiu Wave uvádí Václav Rouček. Představuje v něm nový a dosud neuchopený model – maskulinitu 2.0. Vlastně by se dalo říci, že ho hledá v rozhovorech se svými hosty. Co v dnešní době znamená být chlap?
Feminita
Jak už bylo naznačeno výše, jedná se o opak maskulinity, tedy o ženské rysy chování a osobnosti. Někdy bývá označována jako ženskost či ženství. Stejně jako u maskulinity je to sociální konstrukt a neexistuje univerzální definice, protože se pojetí feminity liší v různých kulturách. V té západní jsou typickými projevy ženskosti cudnost, citlivost, empatie, něžnost a submisivita. Ženský vzhled bývá obvykle spojován se štíhlou postavou, dlouhými vlasy a minimem ochlupení. Tento restriktivní ideál krásy pak může mít za následek například poruchy příjmu potravy, jelikož se ženy chtějí vyrovnat nereálnému vzoru. Dívky jsou totiž už od dětství obklopeny modelkami v časopisech, televizi i na sociálních sítích.
Toxická feminita
Ano, i ta existuje. Jako příklad můžeme použít využívání tzv. ženských zbraní nebo manipulace a zneužívání postavení „slabé“ ženy. V praxi to může vypadat tak, že se ženy vymlouvají například na menstruaci nebo se z pohodlnosti vyhýbají fyzickým pracím. Nebo se jednoduše rozbrečí, aby chlap konečně udělal co chtějí. Většinou se o ní hovoří jako reakce žen na patriarchát. Hnutí #MeToo totiž ženy postavilo do role oběti, je třeba si ale přiznat, že i v řadách „něžného“ pohlaví najdeme spoustu manipulátorek. Místo agresivity ale ženy sklouzávají k věčnému porovnávání, rychlým soudům a nevyžádaným radám, často i vůči ostatním ženám.
A jak jste na tom vy ve vztahu ke svému mužství/ženství? Ať tak, či onak, doufáme, že vám článek trochu rozšířil obzory a že teď už víte, o čem je maskulinita a feminita.
Tip: I mezilidské vztahy mohou být toxické. Máte pochybnosti? V našem článku o psychickém týrání najdete odpověď.
Co říkáte na tento článek?
