Jestli patříte mezi lidi (jako jsem BYLA já), kteří si myslí, že Amerika je země splněných snů a přání, tento článek Vás možná přesvědčí o pravém opaku. Jak já ráda říkám: ,,Není všechno zlato, co se třpytí.“ A v Americe už vůbec ne.
V tomto článku těžím hlavně z mých osobních zkušeností, které jsem získala během studia na univerzitě v New Yorku.
Co přesně Americký sen znamená?
Americký sen je jakási vize o tom, že „tvrdá práce přináší ovoce“. Jinými slovy, lidé si myslí, že přijedou do Ameriky, najdou si skvělou práci, budou vydělávat miliony a žít život snů. Těsně vedle.
,,Říká se tomu americký sen, protože musíte spát, abyste tomu uvěřili.“
Americký stand-up komik George Dennis Carlin
Narodil jsi se chudý? Zůstaneš chudý!
Před tím, než jsem vůbec začala chodit do školy, pochopila jsem jednu věc. Pokud nejsi z bohaté rodiny, nemůžeš studovat. Ptáte se proč? Školné v Americe se pohybuje okolo až jednoho milionu korun na rok! To opravdu není částka, kterou by si mohl dovolit každý. No a jak si najdeš práci snů bez řádného vzdělání? Vypadá to, že v této zemi chudé odepsali dřív, než se vůbec stihli narodit.
Teď se podívejme na život z pohledu bohatých. Mám peníze, což automaticky znamená, že mám i vzdělání. S dobrým vzděláním, slušným životopisem a pomocí úspěšných rodičů je šance na dokonalý život o hodně větší, nemyslíte?
Americkou společnost formují převážně tyto dvě skupiny – chudí a bohatí. Jakási střední vrstva je zde oprvadu pomíjivý pojem, ale to je pouze můj subjektivní názor. Je neuvěřitelné, jak úzká a zároveň nedosažitelně vzdálená hranice rozděluje tyto dvě skupiny lidí. S americkou „smetánkou“ se potkávám každý den ve třídě.
Holky nosí Prada kabelku a kluci se předhání v dražších Gucci botech (samozřejmě nesmím zapomenout na „šťastlivce“ jako jsem já, kteří mají full stipendium a jsou rádi, že mají co na sebe), ale jakmile vyjdu ven ze školy, na ulici spí tisíce bezdomovců, kteří neměli to štěstí, jako jsme měli my.
Tohle je ta vysněná země? Vážně?
,,Jsem Američan a stydím se za to..“
Jen pro upřesnění. Do New Yorku jsem se dostala díky nabídce sportovního stipendia a stala se součástí volejbalového týmu naší školy. Náš tým se skládá jak z holek z Ameriky, tak i z Evropy.
,,Jsem Američan a stydím se za to..“ říkala mi jedna z amerických spoluhráček, která je černé pleti. ,,Stydím se za Ameriku a za lidi co v ní žijí. Už mě unavuje žít ve světě, ve kterém mám permanentní strach.“ Tyhle slova mě zamrazily. Jediné na co jsem se zmohla, bylo objetí.
Co je to za zemi, že devatenáctiletá holka má strach vyjít na ulici. Opravdu je rasismus pořád na seznamu věcí, co lidi zajímá a obtěžuje? Vážně je tahle země snem milionů lidí?
Vyjímka potvrzuje pravidlo
Nemůžeme však všechny Američany „házet do jednoho pytle“. Spousta mých kamarádů (převážně tedy sportovců) jsou moc milí lidé. Uznávají mě a mou odvahu studovat v cizím jazyce a maximálně mě podporují.
K mým 21. narozeninám jsem dostala nádherné přání, ve kterém bylo napsáno: ,,Don’t be shy when you hang out with me. I will never judge and I will accept and love you for you.“ Ve stručnějším překladu to znamená: ,,Nestyď se, když spolu trávíme čas. Nikdy Tě nebudu soudit, mám tě ráda takovou jaká jsi.“ Když jsem si to přečetla, měla jsem slzy v očích.
Najednou, i taková maličkost jako je přání, Vám udělá opravdovou radost. Přece jen slavit narozeniny na druhé straně světa, když u sebe nemáte rodinu ani kamarády, je úplně jiný level.
TIP: Přečtěte si také naše články o zásadách udržitelného šatníku nebo tipech proti stresu.
Jde o úhel pohledu
V závěru bych chtěla říct, že jsem strašně moc vděčná za tuto životní příležitost. Poznat novou kulturu, naučit se cizí jazyk a získat nové kamarády jsou věci, které si za peníze nekoupíte. Amerika mi to všechno umožnila.
Takže pro Vás všechny, kteří váháte nad studiem tady, JDĚTE DO TOHO! Jakmile překonáte tzv. kulturní šok, už Vás nic nezastaví.
Co říkáte na tento článek?
