Svátek svatého Martina slavíme 11. listopadu. Nikdo už nečeká, že by Martin v tento den přijel na bílém koni. To už se totiž řadu let nestalo. Na co se ale všichni moc těšíme a s jistotou ochutnáme, je Svatomartinské víno se šťavnatou křehkou husičkou. Proč právě v tento den se otvírají mladá vína a všude se line vůně lahodné pečené husy? Za vším hledej Martina, v tomto případě Martina z Tours.
Kdo byl Martin z Tours?
Martin z Tours patří v římskokatolické církvi mezi nejoblíbenější svaté. Byl první svatý nemučedník. Působil jako biskup. Dříve byl však vojákem nebo také poutníkem. Zemřel 8. listopadu, ale pohřeb byl až za 3 dny, tedy 11. listopadu. Tento den se tak stal oslavným dnem všech Martinů.
Legenda o sv. Martinovi
Příběh inspirující po staletí světecké umělce, zejména malíře.
Jednoho zimního mrazivého večera se Martin z Tours vracel zpět do vojenského tábora. U městské brány potkal mrznoucího žebráka prosícího o almužnu. Martin neměl nic, čím by žebráka obdaroval. Vytáhl meč a rozříznul s ním svůj důstojnický kabát. Polovinu kabátu věnoval promrzlému žebrákovi. Legenda praví, že po tomto dobrém skutku se Martinovi zjevil Ježíš Kristus oděn právě v darované půlce kabátu. Později Martin z Tours odešel z armády a založil klášter.
Tradice
Kdysi dávno na svatého Martina končila zemědělská sezona. Připravovali se oslavné závěrečné hostiny. Čeledíni a děvečky končili své služby a hledali nové. Malé děti chodily na martinskou koledu.
Kromě pečené husy se pekly i sladké pokrmy. Typické byly tak zvané „Martiny“. Martiny jsou známy jako martinské podkovy, martinské rohlíčky, zahýbáky nebo vandrovnice. Tvar měl připomínat podkovu koně svatého Martina. Martiny se plnily mákem, ořechy, povidly nebo tvarohem. Dávaly se děvečkám a čeledínům na odchodné nebo dětem při koledě.
Svátek mladého vína
11. listopadu neslaví svátek jen Martinové, ale je to také svátek mladého vína. Právě Svatomartinské víno je prvním mladým vínem zahajující novou sezonu. Každoročně se na tuto událost těší jak samotní vinaři, tak všichni milovníci vína.
Otevírání Svatomartinských vín není dlouhou tradicí. Registrace značky „Svatomartinské“ získal Vinařský fond teprve v roce 2005. Ne každé mladé víno se však může pyšnit známkou Svatomartinské. Vinařský fond kontroluje přihlášené vzorky vín. Pokud vinaři splňují požadované podmínky, získají etiketu se siluetou sv. Martina a mohou své víno oficiálně nazvat Svatomartinské.
Odrůdy Svatomartinského:
- Modrý Portugal
- Svatovavřinecké
- Veltlínské červené rané
- Zweigeltrebe
- Müller Thurgau
- Muškát moravský
Slavnostní otevření Svatomartinských vín probíhá každoročně 11. listopadu v 11 hodin dopoledne po celé České republice.
Martinská husa
O Svatomartinském víně bohužel žádná legenda nevypráví. Zato pečená husa je se svátkem sv. Martina spojena hned dvěma legendami.
První legenda praví, že Martin z Tours přikázal poslat všechny husy na pekáč, protože ho jejich kejhání rušilo při kázání.
Druhá legenda vypráví o tom, že se Martin schovával mezi husami, když nechtěl být jmenován biskupem. Bohužel husy ho svým kejháním prozradily.
Ať už je pravda jakákoliv, pečená husa je tradiční a k svátku sv. Martina neodmyslitelně patří. Hovoří se o ní také jako o „Martinské huse“. Právě Martinská husa byla poslední pečení před nadcházejícím adventním půstem.
Recept na tradiční svatomartinskou husu
Receptů na svatomartinskou husu existuje nespočet. Můžete sáhnout po klasickém receptu nebo po modernější, netradiční verzi. Husu můžete připravit na švestkách, hruškách nebo dýni. Můžete ji pomalu péct nebo konfitovat.
K pečené huse se výborně hodí červené zelí a bramborový knedlík. Mohli bychom se také inspirovat Slovenskem, konkrétně Slovenským Grobem, který je vyhlášený husacinou. Pokud chcete zažít husí gastronomický zážitek, určitě se sem vypravte. Zde se tradičně k pečené huse podávají bramborové lokše.
A jestli se vám nebude chtít vařit, můžete si na pečenou husičku zajít s přáteli do restaurace. V tomto období totiž pečená husa nechybí na žádném meníčku.
Ingredience:
- 1 mladá husa
- 3 – 4 jablka
- sůl
- kmín
Postup:
- Husu očistíme, vyndáme droby a přebytečný tuk. Takto očištěnou husu pořádně nasolíme a okmínujeme. Solí se nevyplatí šetřit. Důkladné nasolení je pro pečení velmi důležité.
- Připravenou husu necháme alespoň 1 den v lednici odležet.
- Po vyndání z lednice, husu lehce osušíme a naplníme nakrájenými jablky.
- Pečeme v pekáči s vyšším okrajem nebo na mřížce. Pod mřížku umístíme pekáč do kterého může stékat tuk. Husu pečeme na 150°C po dobu 6 hodin. Během pečení přeléváme výpekem.
- Abychom docílili křupavé kůrčičky, před koncem pečení zvýšíme teplotu v troubě na 220°C a pečeme dalších 15 minut.
- Husu necháme odležet a podáváme s červeným nebo bílým zelím, bramborovým knedlíkem nebo zmiňovanými lokši.
Co říkáte na tento článek?
