Doba postcovidová nás vrátila zpátky do kanceláří a s ní nejenom nutnost oblékat se slušně i od pasu dolu, ale i nezbytné opětovné zapojení našich „soft skills„, tedy měkkých dovedností. Přece jenom je při online meetingu snažší vymluvit se na špatný signál, než čelit přímému konfliktu tváří v tvář. Osobní kontakt na pracovišti již vyžaduje jistý um. Způsob řešení krizových situací získává čím dál tím větší význam. Strávit přes osm hodin denně pět dní v týdnu v konfliktním prostředí přestává být tolerováno a kvalitní zaměstnanci upřednostňují příjemnou pracovní atmosféru. Účinné řešení konfliktů na pracovišti je alfou a omegou dobré interní spolupráce.
Hlavní příčiny konfliktů na pracovišti
Začněme tedy od začátku. Konflikty začínají určitým typem agresivního chování. Tímto chováním není myšleno jen přímé útočení, ale hlavně pasivní agrese, která není na první pohled znatelná. Skoro každý se již na pracovišti setkal se skrytými pomluvami, intrikami a nebo pletichařením. Také střetávání protichůdných tendencí se může přetavit v konfliktní situaci. Právě malé skupiny na pracovištích jsou ohniskem hlavně interpersonálních konfliktů. Pro dobré fungování celé firmy je nezbytné zvolit vhodnou strategii řešení neshod a pěstovat tak funkční tým pracovníků, kteří se na sebe mohou navzájem spolehnout a umí spolu vyjít.
Tým není skupina lidí, kteří spolu pracují. Tým je skupina lidí, kteří si navzájem důvěřují.
Simon Sinek
Konflikty související s daným úkolem a strategie jejich řešení
Tyto konfliktní situace vznikají mezi pracovníky, jejichž pracovní úkoly závisí jeden na druhém a vzniká tak potřeba koordinace. Jako příklad uvedu účetní, který je závislá na dodání správných podkladů pro vypracování účetní uzávěrky. Bez potřebných dat nemůže zpracovat vlastní výstup. V případě, že dostává tyto data pravidelně se zpožděním, vzniká u ní frustrace, která může vyúustit v konflikt.
Jako řešení se v takovém případě nabízí jasné delegování jednotlivých úkolů, jejich přesný popis, časové vymezení a kdo je za jaký úkol odpovědný. Tím je zajištěna transparentnost pracovního procesu a předchází se tak mnohým konfliktům. Mimo jiné se lze takto vyhnout také častému problému, kdy má jeden pracovník na starosti prokazatelně více činností a ostatní se takříkajíc vezou. Správný přístup vedení, průběžná a otevřená komunikace se všem členy týmu je hlavní strategií při řešení tohoto typu konfliktu.
Konflikty způsobené způsobem vedení a jejich možné řešení
Každý z nás je jiný a tím pádem i styl vedení každého jedince se odlišuje. Také podřízení reagují na určité typy nadřízených odlišně. Ne každý si takříkajíc „sedne“ s každým. Tento fakt je dobré mít na paměti a komunikovat jej otevřeně skrze celou firemní kulturu s cílem nacházet v odlišnostech možnosti zlepšení a růstu pro každého. Vedoucí pracovníci musí být vybíráni tak, aby si byli vědomi způsobu vedení a reflektovali možné odlišnosti. Musí si být vědomi možných diskrepancí, které vznikají z nesladěného stylu vedení a jeho týmu. Aneb není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
Možná řešení konfliktů způsobených rozdílným stylem práce
Jak jsem již zmínila v předchozím odstavci, tak jako jsou odlišné styly vedení týmu, tak se liší i způsob práce jednotlivých členů. Někomu vyhovuje práce ve skupině, jiný upřednostňuje klid a samostatný přístup. Někteří potřebují na řešení navést, zatímco ostatní preferují ponechat vše na vlastní kreativitě. Někdo pracuje nejlépe pod tlakem, zatímco ten druhý chce mít klid a dosahuje nejlepších výsledků v pohodovém prostředí. Tyto odlišnosti mohou vést ke konfliktům. Znovu je hlavním jmenovatelem řešení možných konfliktů vzájemný respekt k odlišnostem a jasná komunikace a možnost otevřeného vyjádření potřeb každého v kolektivu.
Konflikty vzniklé z rozdílných osobnostních typů a jak jim předcházet
U osobních konfliktů bývá hnacím motorem problému nahromaděný vztek, stres, frustrace a v neposlední řadě strach. Všichni jsme lidé a každý z nás občas vstane levou nohou. Základem je proto práce personalisty při vhodném výběru zaměstnanců do kolektivu. Jednotlivé osobnosti by se měly doplňovat a vytvářet tak dynamickou strukturu. Cílem není bezkofliktní tým složený z beztvarých jedinců. Osobnostní typy se mají odlišovat a vytvářet tak prostor pro diskusi. Pouze z různorodosti názorů mohou vzejít nová a nekonvenční řešení tolik potřebná v konkurenčním boji. Schopnost komunikace, tedy nejenom schopnost se věcně a jasně vyjádřit, ale i naslouchat druhé straně, patří mezi nejvíce podstatné dovednosti, které dominují při výběru spolupracovníků. Seznam vlastností, které se drží na předních příčkách při výběru do kolektivu vypadá zhruba takto:
- Spolupráce v týmu, schopnost naslouchat druhé straně.
- Kreativita, tedy myšlení „out of the box“, být schopný nového náhledu na řešení problému.
- Schopnost se přizpůsobit, být adaptabilní.
- Pracovní etika, sebedisciplína.
- Kritické myšlení.
Konfliktní situace vzniklé z kreativity a jak se s nimi vypořádat
V případě, že vzniknou dva nesouhlasné názory na řešení konfliktu, může dojít k zablokování celého procesu kreativních nápadů, jestliže jedna strana z konfliktu odejde nepochopena nebo nespokojena. Cílem je najít společnou cestu. Proto je dobré počkat, až se zklidní emoce, a poté požádat obě strany o společný přístup. Pomocí brainstormingu může například celý tým porovnat pozitivní a negativní přínosy toho daného přístupu a domluvit společné řešení. Znovu je ale důležité klást důraz na spokojenost všech účastníků konfliktu. V případě, že se jedna strana bude cítit nepochopená, může se konflikt v budoucnu přelít i do dalšich forem komunikace ve společnosti a rozšířit celkovou nespokojenost.
Univerzální strategie řešení konfliktu
Odlišné názory na řešení problému jsou hlavním motorem inovace, ale pouze správně zvolená strategie řešení vzniklého konfliktu umožní jeho využití ve prospěch nejenom obchodní, ale také lidský. Žádná strana konfliktu by něměla opouštět konfliktní situaci s pocitem nevyslyšenosti, nepochopenosti či dokonce bezmoci. Každý správně zpracovaný rozpor posouvá tým dopředu a vytváří tím mezilidské pole důvěry a přátelství. Přátelské vztahy na pracovišti jsou hlavní prevencí fluktuace zaměstnanců a tím i efektivnějšího pracovního nasazení.
Každý člověk je koktejlem jedinečných zkušeností a vjemů, a proto i vzniklé konflikty nemohou být řešeny vždy stejně a univerzální řešení na vše neexistuje. Můžeme ale najít pár společných doporučení, kterými může začít každý z nás:
- Vyjádřete jasně a včas svojí nespokojenost. Brblání si pro sebe a stěžování si za zády ostatním kolegům ještě nikomu nic dobrého nepřineslo.
- Ovládněte svoje emoce. Nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Jestliže cítíte nával emocí, opusťte fyzicky situaci a dýchejte. Pravidelné dýchání sníží hladinu stresových hormonů ve vašem krevním oběhu a fyzická vzdálenost vás ochrání před vyřčením něčeho, čeho byste mohli v budoucnu litovat.
- Projevte schopnost vcítění se do situace druhé strany. Opravdu byste na místě vašeho kolegy jednal jinak? Hledejte objektivní důvody. Ne vždy jste nechytřejší a nejšikovnější na pracovišti.
- Aktivně naslouchejte. Ukažte druhé straně, že vás jejich názor zajímá. Můžete začít parafrázováním druhé strany, sledujte neverbální znaky komunikace, užijte vhodnou řeč těla.
- Uznejte kritiku. Nikdo není neomylný a každá situace má dvě strany mince. Když budete přístupný uznat vlastní chybu, usnadní to celkovou komunikaci.
