Jste unavení, nevrlí, nemůžete usnout, ráno zas ne a ne vstát. V práci se na vás valí jeden úkol za druhý, vše se musí stihnout v časovém limitu, šéf na vaši práci čeká, musí být perfektní, precizní a hlavně čas… A na vás je toho už prostě MOC!
Syndrom vyhoření je nemoc. Jedná se o typ s trest z práce. Je to stav, kdy se vaše tělo potýká s fyzickým, emocionálním i mentálním vyčerpáním naráz. V takové chvíli začínáte pochybovat o své způsobilosti, smysluplnosti a hodnotě jak sebe, tak své práce.
Jak ho poznat syndrom vyhoření?
Zeptejte se sami sebe na pár jednoduchých otázek.
- Mám problémy se spánkem?
- Jsem příliš kritický či cynický ke své práci?
- Využívám návykové látky jako prostředek ke zmírnění stresu?
- Nemám poslední dobou ani pomyšlení na jídlo?
- Jsem většinu času podrážděný a netrpělivý?
- Všechno na mě v práci padá a veškeré mé problémy začínají ve chvíli, kdy ráno vstoupím do kanceláře?
- Mám pocit, že moje práce nemá smysl?
- Trápí mě poslední dobou nevysvětlitelné bolesti hlavy a zad?
- Chybí mi energie?
Pokud jste alespoň na jednu z předchozím otázek odpověděli ANO, je dost pravděpodobné, že trpíte nebo jste ohroženi syndromem vyhoření.
Jak vzniká syndrom vyhoření?
Často si lidé v těžkých situacích kladou otázku, jak se sem vlastně dostali.
Syndrom vyhoření má v našem těle často silné kořeny z několik posledních let. Častou příčinou bývá obvykle ztráta sebedůvěry v oblasti vaší práce. Ve chvíli, kdy ztrácíte kontrolu nad svou odvedenou prací, nedaří se vám plnit plán a úkolů stále jen přibývá, se stáváte člověkem ohroženým vyhořením.
V dnešní době důležitého kariérního růstu, dlouhé pracovní doby, nedostatku času na jednotlivé úkoly či projekty je velmi těžké si udržet zápal a zájem o vaši práci.
Pocit nedostatečného ocenění a chybějící personální podpora na pracovišti může docházet až k šikaně na pracovišti, opovrhování a podceňování. Vzniká tak nerovnováha mezi pracovním a osobním životem. Najednou se to na vás hroutí ze všech stran.
Jaké to na vás může mít dopady?
Vytíženost a pocit bezmoci se dříve nebo později podepíše především na vašem zdraví. Na syndrom vyhoření reaguje celý organismus. U 79% vyhořelých dochází k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který je nutné nadále řešit. 40% lidí s tímto syndromem je pak vystaveno riziku vzniku koronárních onemocnění.
Nejrizikovějším povoláním z hlediska syndromu vyhoření jsou zdravotníci, pedagogové či sociální pracovníci. Je však nutné připomenout, že pocity vyhoření mohou postihnout téměř každého a to bez ohledána věk, pohlaví či povolání.
Člověk trpící syndromem vyhoření nejčastěji trpí únavou, nespavostí až depresemi. V mnoha případech dochází k užívání návykových látek za účelem zmírnění stresu a navození chvilkové pohody.
Může u vás dojít k řadě psychických změn. Důležité je však věnovat pozornost především již zmiňovaným zdravotním komplikacím. Obecně jsou lidé trpící syndromem vyhoření náchylnější na srdeční poruchy, zvýšení hladiny cholesterolu a cévní mozkové příhody. Častou navázanou komplikací je například i obezita a cukrovka 2.typu.
Jak ho řešit či mu předcházet?
Rada je v tomto případě jednoduchá. Máte-li pocit, že jste ohroženi či už dokonce trpíte syndromem vyhoření, je nejjistější možností obrátit se na odborníka.
Jsou však i způsoby, kdy si v lehčích případech můžete hodně pomoci sami. Pár jednoduchými změnami ve vašem denním režimu dokonce můžete syndromu vyhoření předcházet.
Zjednodušeně
- Pokuste se minimalizovat stresové faktory, které na vás během dne působí.
- Zhodnoťte své možnosti ať už se jedná o změnu pozice v rámci firmy či debatu s nadřízeným ohledně přidělovaných úkolů a přehnaných nároků.
- Hodně a dobře spěte! Hodinu před spaním odložte veškerou elektroniku, přečtěte si knihu, podívejte se na hvězdy, dejte si relaxační vanu. Spěte nejen dlouho, ale hlavně kvalitně.
- Pokuste se znovu objevit smysl vaší práce. Připomeňme si, proč jste se rozhodli tuto práci dělat a co vás na ní baví.
- Dělejte si častější přestávky. Nejen během pracovní doby, ale také například během víkendu. Uvařte si voňavý čaj a na chvilku odložte všechnu elektroniku. Zavřete oči a zhluboka dýchejte. Věřte, že se vám k jakékoliv vaší činnosti bude lépe vracet.
- Najděte si více koníčků. Od dětství jste chtěli tančit nebo jezdit na koni? Proč s tím nezačít zrovna dnes?
- Věnujte se rodině. Ani všechny peníze ani kariérní úspěchy vám nedodá tolik energie jako vaše rodina. Vypněte veškeré okolní vjemy a dejte prostor svým dětem či partnerovi.
- Zařaďte fyzickou aktivitu. Nevíte-li, kam dál, obujte si boty, navlékněte mikinu a vyražte třeba do lesa. Okysličí se vám mozek, navrátíte se ke kontaktu s přírodou a navíc se vám bude v tichu lesa lépe přemýšlet, co a jak dál.
- Naučte se říkat NE. Nemusíte vždy přijmout všechno, o co vás někdo požádá. Je důležité umět říct v životě Ne, na tohle už nemám kapacitu nebo jen NE, to už dělat nechci.
- Zhodnoťte své dovednosti. Jestliže máte pocit, že už vás vaše práce nenaplňuje jako dřív, sedněte si a na papír si vypijte , co všechno umíte, jaké jsou vše vlastnosti. Zvýrazníte- li si vaše dovednosti, které při práci využijete, budete více v obraze, co se vaší využitelnosti týče. A třeba je zrovna dnes čas na změnu práce, kde lépe vyniknou vaše dovednosti a nebudete muset dělat, co vás provedlo do současné situace.