Chcete si navrhnout vlastní fototapetu, ale netušíte, jak začít? Není třeba být grafik – stačí vědět pár základních věcí, díky kterým bude výsledek nejen krásný na pohled, ale i dobře připravený pro tisk. Poradíme vám krok za krokem, jak zvolit správné rozměry, barvy i formát souboru. A hlavně: jak se vyhnout chybám, které by mohly pokazit finální dojem.
1. Začněte rozměry – měřte přesně
Než se pustíte do návrhu, vezměte do ruky metr. Potřebujete znát přesné rozměry stěny, na kterou budete fototapetu lepit. Připočítejte pár centimetrů navíc – pro případ, že stěna není úplně rovná nebo bude potřeba něco oříznout.
Ideální je změřit výšku a šířku na několika místech – nahoře, uprostřed i dole. U starších zdí se totiž může rozměr lišit i o několik centimetrů. Pokud máte na stěně zásuvky, topení nebo jiné překážky, udělejte si jednoduchý náčrtek a tyto prvky si do něj zaznačte. Bude se vám to hodit při rozvržení motivu.
2. Barvy na monitoru ≠ barvy na zdi
To, co vidíte na obrazovce, může po vytištění vypadat jinak – barvy bývají méně zářivé nebo lehce posunuté. Je to tím, že monitor používá barevný režim RGB, zatímco tiskárny pracují s jiným systémem – CMYK, což může způsobit odchylky – například zářivé barvy mohou po vytištění působit tlumeněji. Nemáteli kalibrovaný monitor (většina domácností ne), berte náhled na obrazovce jen orientačně.
Než cokoliv přepnete, ověřte si u tiskárny, jaký barevný profil a prostor požaduje – moderní stroje někdy zvládnou rozšířený CMYK+ nebo dokonce RGB tisk, kde se převod vůbec neprovádí.
Pokud si návrh připravujete sami v programu jako Photoshop nebo Illustrator, přepněte soubor co nejdřív do režimu CMYK (najdete to v menu Obraz nebo Soubor → Režim dokumentu). Stejný krok zvládnete i v bezplatném GIMPu (Obraz → Režim) nebo v cenově dostupném Affinity Photo; postup je prakticky totožný. Tím se vyhnete nepříjemným překvapením.
A pokud si nejste jistí, jaký režim použít, jednoduše se zeptejte tiskárny. Většina z nich vám ráda poradí a případně návrh přizpůsobí.
3. Pozor na rozlišení – ať není tapeta rozmazaná
Aby fototapeta po vytištění vypadala ostře a kvalitně, potřebujete obrázek s dostatečně vysokým rozlišením. Čím větší tapetu plánujete a čím blíž k ní budete stát, tím ostřejší musí být. Obecně se doporučuje rozlišení alespoň 150 až 300 DPI ve skutečné velikosti – tedy při rozměrech, ve kterých se bude tapeta tisknout. Údaj 150–300 DPI platí pro pohled zblízka; při běžné vzdálenosti kolem 2 m stačí zhruba 100 DPI.
Slabé rozlišení je častý problém hlavně u fotek z internetu nebo z mobilu. Před použitím si proto raději ověřte velikost obrázku v pixelech – např. v Photoshopu přes Obraz → Velikost obrazu.
Malý obrázek se nevyplatí „natáhnout“ – bude rozmazaný. Existují sice nástroje, které obraz zvětší pomocí umělé inteligence (tzv. AI upscaling), ale výsledek nemusí být vždy věrohodný, hlavně u jemných detailů. Pokud si tímto způsobem obrázek upravíte, vždy si ho pořádně prohlédněte ve velkém zvětšení.
4. Jaký typ obrázku zvolit? Vektor nebo rastr?
Při návrhu fototapety záleží i na tom, jaký typ obrázku použijete. Existují dva základní druhy: vektorová a rastrová grafika. Každá se hodí na něco jiného.
- Vektorová grafika (např. soubory .SVG, .AI nebo .EPS) se skládá z čar a tvarů, které se dají libovolně zvětšovat bez ztráty kvality. Vektor je ideální pro jednoduché vzory, geometrické tvary, piktogramy nebo texty.
- Rastrová grafika (např. .JPG, .TIFF nebo .PSD) je tvořená z jednotlivých bodů (pixelů). Používá se pro fotky, malby a detaily, které mají spoustu barevných přechodů. Když takový obrázek moc zvětšíte, začne být rozmazaný – i když má na začátku vysokou kvalitu.
Obecné pravidlo? Na jednoduché vzory a ilustrace je nejlepší vektor. Na fotky krajiny, textury nebo portréty použijte kvalitní rastrový obrázek.
5. U opakujících se vzorů si dejte pozor na návaznost
Pokud bude váš motiv na tapetě opakující se (například vzor s květinami, geometrickými tvary nebo texturou), je důležité, aby jednotlivé části na sebe přesně navazovaly. I malá odchylka může být na stěně hodně vidět.
Jak na to? Zkuste si motiv zduplikovat vedle sebe – vodorovně i svisle – a sledujte, jestli do sebe jednotlivé části hezky zapadají. Pokud vidíte zřetelný přechod nebo „zlom“, bude potřeba návrh upravit, aby byl skutečně bezešvý (tedy plynule navazující).
Takové chyby jsou často nejvíce vidět právě u jemných pozadí nebo textur, které se opakují přes celou stěnu. Proto se vyplatí si motiv před tiskem pořádně prověřit.
6. Formát souboru a výkon počítače
Když připravujete tapetu ve vysokém rozlišení a velkém formátu, může mít váš soubor opravdu velkou velikost – klidně několik gigabajtů. A čím větší soubor, tím víc potrápí počítač.
Pokud pracujete s grafickým programem jako je Photoshop a soubor už je příliš velký, zkuste ho uložit jako .PSB nebo TIFF bez komprese – tyto formáty si poradí i s náročnější grafikou.
Na slabším počítači se ale takový soubor může otevírat dlouho nebo vůbec – zvlášť pokud máte málo paměti (RAM) nebo starší disk. Pro plynulou práci s velkoformátovou tapetou počítejte aspoň se 16 GB RAM a SSD diskem. Pokud se vám práce zpomaluje nebo seká, zkuste:
- uložit návrh po částech,
- zmenšit rozlišení,
- nebo se domluvit s grafikem či tiskárnou, že jim dodáte pouze finální motiv a technické úpravy necháte na nich.
7. Než odešlete soubor do tiskárny
Když máte návrh hotový, čeká vás poslední krok – uložit ho ve správném formátu, aby s ním tiskárna mohla dobře pracovat.
Ideální je export do formátu PDF nebo TIFF (bez komprese, nebo s bezztrátovou kompresí, která zachová kvalitu). U opravdu velkých souborů se používá speciální formát .PSB.
Pokud si nejste jistí, jaký formát zvolit, zeptejte se přímo tiskárny – poradí vám, co jim nejlépe vyhovuje.
A ještě jedna důležitá věc: než se tapeta začne tisknout, požádejte o tiskový náhled (tzv. press proof) – tedy zkušební výtisk části návrhu na skutečný materiál. Uvidíte tak, jestli odpovídají barvy, jestli je vše dostatečně ostré a jestli sedí rozměry. Když něco nebude v pořádku, máte ještě šanci návrh upravit.
Závěrečný tah štětcem: Váš návrh, vaše pravidla
Navrhnout si vlastní fototapetu není jen technická příprava – je to hlavně možnost vtisknout svému interiéru osobní styl. Ať už použijete fotku z dovolené, oblíbený vzor nebo vlastní motiv, výsledkem bude tapeta, která bude přesně podle vás.
Díky tomu, že víte, jak připravit tisková data, můžete mít jistotu, že tisk fototapet dopadne podle očekávání – bez rozmazání, barevných odchylek nebo zbytečných komplikací. Stačí dodržet pár jednoduchých kroků a vaše představa se promění ve skutečnost.
Použité zdroje:
https://www.copygeneral.cz/fotoprodukty/tapety
https://www.vslprint.com/printing-nyc/digital-printing/how-to-set-up-files-for-digital-printing-a-step-by-step-guide/
https://xldigital.com/news-and-events/large-format-files-a-graphic-designers-guide-to-resolution-and-scale/
Použité zdroje:
Zdroj obrázku: Photographee.eu / stock.adobe.com
Co říkáte na tento článek?
