Začínáte s pěstováním květin? Máme pro vás přehled letniček na slunce, do stínu, k řezu, na balkon, vysoké, převislé i pnoucí. Jdeme na to! Uvidíte, že vaše letničky budou krásné.
Co jsou to letničky?
Dříve, než se pustíme do pěstování vlastních letniček, nejprve si ujasněme, co to ta letnička vlastně je. Letničky jsou květiny, jež se pěstují pouze během letních měsíců. Jsou to jednoletky, které díky své pestrosti a barevnosti zdobí zahrady, balkóny, parapety i hroby.
Proč pěstovat letničky?
Letničky jsou skvělé pro svou barvu, vůni a některé i pro své léčivé účinky. Mají široké využití – některé se hodí na slunce, jiné spíše do stínu, některé jako dárek, jiné na balkon, známé jsou také převislé a pnoucí letničky. Zasít nebo zasadit je můžete doma na zahrádce, ale i v bytě nebo třeba na hřbitově. Vynikat budou zkrátka všude, jen je třeba správně vybrat stanoviště pro konkrétní rostlinku. Radost vám udělají i v kombinaci s trvalkami, nebo dokonce zeleninou či bylinkami. V tomto článku si povíme, co kam umístit tak, aby to bylo vkusné, funkční a vhodné.
Jak pěstovat letničky?
Květiny je možné předpěstovat nebo rovnou vysít na konečné stanoviště. Také si můžete koupit sazenici. Vždy, když si pořizujete nějakou rostlinu, zapamatujte si nebo zapište její název, abyste věděli, jak se o ni starat. Na obalech od semínek je to napsané, ale na účtence z květinářství jména zakoupených květinek někdy nejsou.
Letničky na slunce
Na slunce se hodí (překvapivě) slunečnice, ale také cínie (ostálka), měsíček lékařský, nevadlec, gazánie, pelargonie (muškát) nebo třeba slaměnka křídlatá. Tyto květiny vyžadují přímé slunce, proto jejich stanoviště vybírejte podle toho, kde je ho dostatek. Mají totiž rády teplo a světlo.
Slunečnice roční obrovská
Prvním příkladem je slunečnice. Tento symbol léta musíme vyvazovat, aby se v případě, že narostou hodně do výšky, nezlámaly. Kromě venkovního prostoru je lze pěstovat i na balkóně či v bytě. Pěstování slunečnice je zcela jednoduché, proto to hravě zvládnou i děti. Zvolte správnou odrůdu dle toho, kde vaše slunečnice budou růst. Upozorňuji, že existuje i vytrvalá slunečnice vhodná jako pokojová rostlina, proto to nespleťte. Stanoviště musí být slunné a chráněné před větrem.
Výsev provádíme v polovině dubna do hloubky 2 cm a se 20centimetrovými rozestupy. Na podzim sebereme semena, abychom slunečnice mohli zasít znovu na jaře.
Aksamitník jemnolistý (afrikán)
Z afrikánů se můžeme těšit až do prvních mrazíků. Tato letička má ráda slunné, případně lehce stinné stanoviště a mírně vlhkou půdu. Hodí se k rajčatům (například do skleníku), svou vůní totiž odpuzuje škůdce podobně jako například levandule. I tato rostlina se hodí pro začínající zahrádkáře. Na výsev semen nepotřebujeme skleník, vystačíme si i s okenním parapetem. Lze také provést přímý výsev. Od půlky května je můžeme zasadit.
Cínie (ostálka)
Cínie pěstujeme venku, ale i uvnitř. Hodí se také k řezu. Dokáží narůst opravdu hodně, proto je nevysáváme moc hustě. Volíme světlé, ale zároveň chráněné místo, umisťujeme je do závětří domovní zdi či pergoly. Sice není moc obvyklé vysévat ostálky přímo na záhon, ale nemusí to být na škodu. Výsev provádíme v květnu.
Měsíček lékařský
Tato léčivá letnička se hodí na záhon, ale i do květináče. Díky tomu, že je léčivá, se z ní vyrábí masti. Měsíček také působí jako dezinfekce půdy a jako repelent na háďátka, pěstuje se s bramborami. Výsev se koná v dubnu či koncem května tři centimetry hluboko přímo na venkovní stanoviště či do truhlíku. Odstraňováním odkvetlých částí prodloužíme dobu kvetení. Nízké druhy zdobí záhony, vysoké se dobře vyjímají ve váze.
Nevadlec
Můžete jej pěstovat například na balkoně či okenním parapetu. Z hlediska náročnosti úkonu je lepší nevadlec koupit už předpěstovaný, než ho vysévat. Má rád sucho a teplo, chraňte ho před deštěm.
Gazánie
Gazánie patří do stejné čeledi jako kopretina – hvězdnicovité. Vhodná je spíše sušší půda a přímý sluneční svit. Sucho jim svědčí více než přemokření. Hodí se na záhon i do truhlíku. Na zimu je vyrýpneme ze země jako jiřiny a uložíme do suché bedny vystlané novinami. Ponecháme bal.
Muškát
Muškáty neboli pelargonie dobře odolávají škůdcům a chorobám. Aby stále a stále kvetly, musíme o ně pečovat. Základem je soustavné hnojení během celého léta. Hnojivo musí mít vysoký obsah fosforu, avšak o mnohem méně dusíku. Ten totiž blokuje tvorbu nových květů. Hnojivo přimícháváme do vody jednou týdně. Lze je nahradit kvalitním kompostem silně naředěným vodou.
Slaměnka křídlatá
Slaměnky můžeme pěstovat samostatně, nebo v kombinaci s trvalkami. Jsou vhodné k sušení a vysoké až 80 cm. Svědčí jim sluníčko. Rozlišujeme nízké a vysoké slaměnky. Můžeme je předpěstovat třeba na balkoně. Až budou mít 2–3 lístky, rozsadíme je.
Letničky do stínu
Do stínu můžeme vysadit třeba begónii. Jak ji pěstovat? Celkem jednoduše. Přesvědčte se sami.
Begónie (voskovka, ledovka)
Begónie je vhodná pro začátečníky. Hlízy sázíme koncem zimy, maximálně začátkem jara (únor–březen). Použijeme rašelinový substrát. V půlce května je můžeme sázet venku. Nelíbí se jim přílišné sucho a vysoké teploty, spíše jim vyhovuje vysoká vlhkost. Přihnojujeme pravidelně každý týden. Tekuté hnojivo má být bez chlóru, lepší je hnojivo bez vápna.
Voskovky se dávají třeba na hrob, sluší jim to tam. Kvetou od června do října. Jméno nesou podle tmavě zelených, jakoby navoskovaných lesklých listů.
Vysoké letničky
Vysokými letničkami nazýváme ostrožky, chrpy nebo třeba slunečnice.
Kosatce
Vysazujeme je v dubnu a květnu. Nesnáší přemokření, sucho jim nevadí. Kosatcům vyhovuje světlé místo, polostín, závětří. Jsou mrazuvzdorné. Před zimou stvol nad zemí ustříhneme (listy ponecháme) a pahýl zasypeme pískem, který bude rostlinu izolovat od zimy. Jsou vhodné k řezu nebo do kytice.
Letničky k řezu
Jednou z nich je cínie, druhou kosatec (o obou už byla řeč). Další jednoletkou k řezu může být například kopretina.
Kopretina kýlnatá
Záhony, skalky, květináče nebo balkony. To jsou vhodná stanoviště pro kopretiny. Kopretiny se používají k řezu nebo do kytic. Vyséváme je v dubnu přímo na záhon. Sazeničky lze předpěstovat v pařeništi již v březnu a zasadit v květnu.
Balkonové letničky
Dalším místem, kde pěstovat letničky, je balkon. Kromě již zmíněných jednoletek se tam dobře bude dařit například také petúniím.
Petúnie
Petúnie však můžeme pěstovat nejen na balkonech, ale i na okenních parapetech či na zahradě. Lidově se nazývají také petunky. Těm převislým se říká surfínie. Aby dobře kvetly, je dobré je zaštipovat. Také byste petúniím měli dopřát, aby si užily šest hodin na přímém slunci, které mají opravdu rády.
Převislé letničky
Další kategorií jsou převislé letničky. Řadíme mezi ně například lobelky. Tvoří husté koberce a hodí se také třeba na hrob.
Lobelky
Jste-li začátečník, lobelky jsou pro vás správnou volbou. Stejně jako většina květin v tomto článku jsou nenáročné na pěstování. Lobelky skvěle zdobí balkon či okenním parapetu, dobře se vyjímají i v závěsných nádobách, s přehledem pokryjí záhony, skalky i hroby. Kvůli delší klíčivosti lobelky vyséváme v únoru. Sázíme je s deseticentimetrovými rozestupy.
Popínavé letničky
Popínavé letničky mají dar zakrýt nevzhlednosti na zdech a vytvářet krásné pestrobarevné koberce. Pro jejich dobrou stabilitu je vždy vhodná opora ve formě špejle. Pnoucí letničky můžeme umístit třeba na hrob. Pnou se po plotu či zdi.
Vilec šplhavý
Také se mu říká kobea. U nás moc známý není. Vyznačuje se modrofialovými a bílými květy. Semena vyséváme na konci února. Do květináče zapíchneme špejli, aby se po ní mohl pnout. Předpěstované sazenice vysazujeme ven v druhé polovině května.
Svlačec trojbarevný
Pěstování svlačce se hodí i pro úplné začátečníky. Výsev provádíme v dubnu do centimetrové hloubky. Rostlinám dopřejeme slunné stanoviště a vlhkou zem. Množí se řízky od září do října.
Jak vidíte, jednoletky jsou moc pěkné kvítí a hodí se pro každého začátečníka.
Co říkáte na tento článek?
