Každého asi od dětství fascinovali superhrdinové s jejich nadpřirozenými schopnostmi. Řečtí bohové jsou vlastně dost podobní superhrdinům, mají také podobné atributy a jsou jejich předchůdci. Každý má jiné schopnosti a věci, které k nim patří. Jsou často zosobnění některých přírodních jevů nebo lidských prožitků a proto jich existuje tak mnoho. Řecké bohy uctívala celá společenství, kdežto na superhrdiny věří dnes jen děti.
Řečtí bohové a jejich seznam
Hlavní božská rodina z Olympu se vždy skládala z dvanácti nejdůležitějších bohů. Ty jsou zde (plus jeden navíc) uvedení. Oproti superhrdinům mají však často mnohem podivnější příběhy stvoření a také propletenější vztahy mezi sebou.
Zeus
Vládce všech bohů Zeus je snad nejznámějším z řeckých bohů. Vládne celému Olympu, kde žije většina řeckých božstev. Je bohem počasí, ovládá tudíž blesky, které používá jako zbraň. Umí shromažďovat mraky a přivolávat déť, sníh nebo i duhu. Navíc sebe i jiné lidi dokáže přeměňovat v cokoli a kohokoli. Jako nejvyšší bůh dohlíží nad pořádkem ve světě, zajišťuje střídání dne a noci a koloběh roku. Jeho symboly jsou orel, svazek blesků a žezlo. Dub je jeho posvátný strom.
V češtině se s ním pak pojí jedna zajímavost: skloňování jeho jména je nepravidelné:
Héra
Řečtí bohové jsou někdy velmi podivní. Třeba i v případě Héry, královny Olympu, která je sestrou a manželkou Dia zároveň. To, že si vzala vlastního bratra, jí ale můžeme odpustit, když přihlédneme ke dvěma faktům. Její bratr Zeus ji v přestrojení za kukačku svedl a pak si ji vzal a její samotný otec titán Kronos ji snědl. Měl totiž strach, že jeho děti proti němu povstanou a chtěl se jich tak zbavit.
Je matkou vícero bohů, Diovi porodila Área, boha války a také Héfaista. Je také patronkou manželství. Zobrazována byla jako důstojná dáma či matka. Přesto vše však k jejím hlavním vlastnostem patří žárlivost, která ji nikdy nenechala chladnou vůči Diovým levobočkům a ženám, se kterými je splodil.
Jejími zvířety byla kráva, páv, také někdy kukačka či jeřáb. Další symboly jsou pak žezlo, obětní oheň, obětní miska, krb nebo také granátové jablko.
Poseidón
Poseidón je bůh vody a moří. Vlastní svůj trojzubec, který se je jeho nástrojem a zbraní. S ním rozpoutává bouře a zemětřesení. Jeho manželkou je sice Amfitríta, avšak řečtí bohové jsou často polygamní, měl tedy i on milostné poměry s mnoha jinými ženami, bohyněmi i smrtelnicemi. Když chtěli Řekové obětovat Poseidónovi, vybírali si převážně býky a koně. Tyto zvířata symbolizovala násilí, dravost, ale i plodivou sílu.
Démétér
Démétér je v řecké mytologii dcerou Titána Krona a jeho manželky a sestry Rheie. Je bohyní plodnosti země a rolnictví. Mnozí řečtí bohové dávájí smrtelníkům různé dary, Démétér naučila lid obdělávat pole, usadit se na jednom místě a stanovila jeho zákony.
Má dceru Persefonu, kterou přes vlastní zapření musela provdat za vládce podvětí Háda. Její dcera tak tráví zimy u svého manžela. Proto vždy když přijde čas podzimu a Persefona musí opustit svoji matku, všechna zeleň uvadá, protože je Démétér smutná a znovu k životu tato bohyně probouzí zemi až na jaře.
Athéna
Pallas Athéna je také dcerou boha Dia. Proslulá svojí moudrostí, oslavována jako bohyně vítězné války, strategie, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a také umění. Je zosobněnou moudrostí a sílou. Je jednou z nejmocnějších bohyň. Na rozdíl od boha zuřivé války Area je Athéna bohyní války moudře a rozvážně vedené, vždy končící vítězstvím, ovládá taktiku a strategii. Vždy chrání města, která mají v chrámech její sošky, tzv. palladia. Dokud je palladium v chrámu, město bude nedobytné.
Ochraňuje nemocné a děti a Athéňanům darovala olivu, která je tak důležitá pro řecké zemědělství. Naučila také ženy příst a tkát, pomáhala stavitelům chrámů a naučila lidstvo řemeslům jako kovářství nebo zlatnictví. Jako zosobnění inteligence sama vynalezla pluh, hrábě, uzdu, jho, loď i válečný vůz. Tím, ale seznam jejích vynálezů nekončí. Lidem dala také třeba trubku či flétnu. Zvíře, které je s ní díky této moudrosti spojováno, je sova.
Athéna je Diovou nejoblíbenější dcerou a je proto neustále v jeho blízkosti. Nikdy nezatoužila po žádném jiném bohu nebo muži a zůstává tak navždy Athénou Panenskou.
Artemis
Artemis, dcera Dia a Létó, narozená jako dvojče boha Apollóna. Tato bohyně lovu a Měsíce je často zobrazovaná s lukem. Je ochránkyní lesů a divoké zvěře. Římskou obdobou Artemidy je bohyně Diana. Tak jako je její dvojče bohem Slunce, je Artemis bohyní Měsíce a měsíčního svitu.
Artemis je tak krásná, že se do ní zamiloval každý bůh. S jejími milenci je spojovánou spousta pověstí. Jednou se například zamilovala do Oriona. Jeho však střelila během souboje s vlastním bratrem Apollónem. Jeho mrtvé tělo vhodila na nebe a dala tak vzniknout souhvězdí Oriona.
Héfaistos
Tento syn Dia a Héry je v řecké mytologii bohem ohně a kovářství. Narodil se jako ošklivý a slabý. Jeho vlastní matka ho proto svrhla z Olympu. Vychovaly ho tak bohyně mořské Thetis a nymfy Eurynomé.
Po nějaké době Héra náhodou spatřila na krku Thetis krásný šperk. Ihned jí bylo jasné kdo ho vyrobil a přivedla Héfaista zpět na Olymp. Tam mu zařídila mu dobře vybavenou kovárnu s dvaceti měchy. Podruhé byl Héfaistos sražen Diem protože se zastal svojí matky při hádce. Héfaistos padal z Olympu celý den až dopadl na ostrov Lémnos a zlomil si obě nohy. Řečtí bohové a obzvláště pak žárlivá Héra umí být velmi krutí.
Jeho symboly jsou kovářské kladivo, kovadlina, a pár kleští a žije pod Etnou, kde v žáru srdce hory vytváři svoje geniální výtvory.
Apollón
Celým jménem Foibos Apollón, syn Dia a menší bohyně Létó je dvojčetem bohyně Artemis. Je ovládá mor, světlo, slunce, ale také umění a básnictví, je vůdcem Múz. Je ale také bohem věštby a tance. Jedna z jemu zasvěcených věštírna stála na Krétě. Jako bohu věštby je s ním také spojován symbol trojnožky. Ovládání světla a Slunce ale souvisí i s jeho schopností léčit a také trestat nemocí – morem.
Jeho atributy jsou labuť, vlci, delfíni, luk se šípy, vavřínový věnec, citera či lyra. Hymny na jeho poctu se nazývají pajány.
Áres
Řečtí bohové nejsou vždy uctívání z lásky, někdy také ze strachu. Syn boha Dia a Héry, Áres je v bohem války. Na rozdíl od Athény je však Áres bohem zuřivé války a válečného běsnění. Vyžívá se v umírání vojáků a jejich bezhlavosti. Je mu jedno, kdo s kým bojuje a proč, podporuje rozpoutání války v jakémkoli okamžiku. Proto ale také nikdy nevyhrál nad Athénou, která je díky své chladné hlavě a strategii prakticky neporazitelná.
Jeho symboly jsou helma, štít a kopí. Áres je popisován jako pohledný muž, ale jeho hlavní přitažlivou kvalitou pro ženy byla právě jeho horkokrevnost.
Dionýsos
Nevíte, jak si vybrat víno? Tento bůh by vám jistě dobře poradil.
Dionýsos nebyl jenom bohem vína, přinášel i zdraví a nemocným ve snu radil jak se vyléčit. K jeho poctě se konaly časté velkolepé slavnosti. Byl ctěn jako ochránce ovocných stromů a keřů. Přinášel také radost ze života, osvěžoval mysl i tělo a podněcoval lásku.
S Dionýzem se pojí zábavá pověst. Je synem Dia a jeho milenky Semely. Když se o této milence dozvěděla Héra navštívila ve změněné podobě Semelu a přesvědčila ji, že má Dia požádat, aby se před ní objevil v celé své božské formě. Zeus se před ní objevil se vším všudy i se všemi svými blesky a hromy. Jeden blesk nakonec zapálil palác otce Semely a ta předčasně porodila. Ona pak zemřela ale Zeus zachránil své dítě. Nechal kolem něj vyrůst břečťan, ktetý ho měl chránit. Potom si svého syna zašil do boku a sám ho donosil. Když se jeho syn pak konečně narodil, dostal jméno Dionýsos. Poté ho vychovaly nymfy v jeskyni porostlé révou. Odtud pak přinesl lidstvu první sazenici révy.
Hermés
Tento bůh pastvin, stád a obecně přírody byl také ochránce cest a hranic. Jeho hlavními vlastnostmi jsou lstivost, rychlost a pohyblivost, není tak patronem pouze stát, ale i zlodějů. Smrtelníkům pak může cestu ukázat, ale zároveň je z ní i svěst.
Je bohem, který překračuje hranice, jak fyzicky tak i obrazně. Boří tabu a tvoří nový řád. Vše však provádí s určitou vynalézavostí a důvtipem. Reprezentuje nepřetržitý tok života se všemi jeho nepředvídatelnými okolnosti, náhodami, ale i nehodami.
Je zobrazován jako postarší vousatý pastýř s venkovským kloboukem. Jeho atributy spolu s kloboukem jsou hůl a zlaté okřídlené sandály.
Afrodíté
Afrodíté nebo také Afrodita je bohyní smyslnosti, lásky, sexuality, plodnosti a krásy.
Díky své kráse a kouzlům se zní stala jedna z nejmocnějších bohyň. Vzala si Héfaista, avšak otcem jejích synů Foba, Deima a Eróta a dcery Harmonie je bůh války Árés. Kromě toho má s Hermem syna Hermafrodíta a s Poseidónem další dva syny. Dionýsovi pak zplodila syna Priapa.
Zvířata, která jí byla zasvěcena jsou: delfíni, holubice, vrabci a vlaštovky, a z rostliny jí připadly: mák, jablko, granátové jablko, myrta a růže.
Hádés
Na závěr si nelze odpustit zmínění boha, který sice není mezi ostatními Olympany oblíbený a ani mezi ně nepatří, ale patří mezi ty nejdůležitější. Je jím Hádés, král podsvětí a vlastně i podsvětí samo. Hádés podle všecho nese původní význam „ten neviděný“. Mluvíme zde totiž o vládci podsvětní říše mrtvých, která existuje mimo dosah živých.
Je nejstarším synem Titána Krona a Rheii. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Řešil jen svoje problémy, věděl jasně, že každý se k němu jednou dostane.
Jeho celá podzemní říše má mnoho částí. Je celá rovná a rozdělená pěti řekami: řekou smrti Styx, řekou nářku Acherón, řekou zármutku Kókytos, ohnivou řekou Pyriflegethón a řekou zapomění Léthé. V západní části říše leží Élysejská pole a kdesi pod říší je ukrytý Tartaros, místo věčného utrpení. Samotný vládce Hádes žije v paláci v Erebosu v samém centru říše.
Co říkáte na tento článek?
